Národní přírodní rezervace Lednické rybníky

NPR Lednické rybníky (vyhlášena 1988) je soustava rybníků Nesyt, Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský v nivě potoka Včelínku mezi Sedlcem a Lednicí a Zámeckého rybníka v nivě řeky Dyje u Lednice. Rozloha NPR je 552,5 ha, průměrná nadmořská výška je 160 – 175 m. Hlavním důvodem ochrany je význam soustavy rybníků jako jedné z nejvýznamnějších ornitologických lokalit na území ČR, hnízdiště a tahová zastávky řady druhů ptáků.

Horninové podloží tvoří flyš ždánické jednotky, miocénní sedimenty a v menší míře také pliocénní štěrky a písky. Půdní pokryv pobřežního pásu rybníků tvoří především fluvizem typická, příp. glejová, u Mlýnského rybníka se vyskytuje glej zbahnělý, na pobřeží Nesytu zejména fluvizem psefitická. Zámecký rybník byl vybudován na hlinitých kvartérních sedimentech. Půdy pobřeží tvoří typické černice, u Zámeckého rybníka glejové, na pobřeží Nesytu až pelické, se slabým solončakováním.

Na březích rybníků se nachází úzký lem keřovitých nebo stromových vrb a topolů, které sestupují i do mělkých přítokových částí rybníků. Na tento lem navazují rákosiny tvořené vesměs rákosem obecným (Phragmites australis) a orobincem úzkolistým (Typha angustifolia), které zasahují, v závislosti na hloubce vody, různě hluboko do rybníka. Ve vodě se vyskytují některé druhy rdestů, např. rdest maličký (Potamogeton pusillus) a rdestík hřebenitý (Potamogeton pectinatus), dále šejdračka bahenní (Zannichellia palustris), žabník trávovitý (Alisma gramineum), lakušník plihý (Batrachium rionii) a l. trojdílný (Batrachium baudotii), prustka obecná (Hippuris vulgaris) a solenka Valerandova (Samolus valerandii). Na periodicky obnažovaném dně se občas vyskytne bahenka šášinovitá (Heleochloa schoenoides) a odemka vodní (Catabrosa aquatica). V Zámeckém rybníku se občas objevují i nepůvodní rostliny, např. kultivary leknínů. Pro Lednické rybníky je velmi charakteristická řasová flóra přirozeně eutrofních vod. Byly zde zjištěny rozsivky z rodu Epithemia, např. Epithemia sorex, které indikují neznečištěnou vodu, a sinice Phormidium ambiguum a Nodularia harveyana.

Významné hnízdiště vodních ptáků - na ostrůvcích Zámeckého rybníka vznikla největší hnízdní kolonie volavek popelavých (Ardea cinerea) a kvakošů nočních (Nycticorax nycticorax) v České republice (hnízdí zde okolo 230 párů obou druhů). Dále zde hnízdí zrzohlávka rudozobá (Netta rufina), sýkořice vousatá (Panurus biarmicus), pochop rákosní (Circus aeruginosus), nepravidelně bukač velký (Botaurus stellaris). Lednické rybníky ovšem dále fungují jako tahová zastávka pro husy velké (Anser anser), poláky velké (Aythya ferina), lžičáky obecné (Spatula clypeata), rybáky černé (Chlidonias niger)) a více druhů bahňáků. Pravidelně zde zimuje orel mořský (Haliaeetus albicilla). V minulosti zde ojediněle zahnízdili kolpíci bílí (Platalea leucorodia) a tenkozobec opačný (Recurvirostra avosetta) díky výraznému letnění zahnízdil opět po téměř 50-ti letech. Vyskytují se zde skokani ze skupiny skokana zeleného (Rana esculenta), ropucha obecná (Bufo bufo), r. zelená (Bufo viridis) a rosnička zelená (Hyla arborea). V rákosinách žije řada význačných druhů motýlů, např. Chilo phragmitellus, Calamotropha paludella, Cataclysta lemnata, Sclerocona acutella, Archnara sparganii, Arenostola phragmitidis.

Rybníky v povodí Včelínku byly donedávna velmi intenzivně hospodářsky využívány pro rybníkářství: Tato okolnost negativně ovlivnila vodní poměry lokality (silná eutrofizace vlivem hnojení rybníků). K tomu ještě přispěla značná eutrofizace vody v přítocích, protože odpadní vody z většiny sídel v povodí Včelínku nebyly čištěny. Rybníky v minulosti fungovaly téměř jako sedimentační nádrže, dnes je situace již jiná.  V minulosti tady došlo k více projevům botulismu, při nichž zahynula řada ptáků. Značné problémy nastaly v 70. letech v souvislosti s napojením soustavy rybníků na Včelínku na závlahový kanál, který jí dodával vodu z Dyje. Tato skutečnost umožňuje využívat vodu z rybníků na závlahy, ale přivádění vody jiných vlastností vede též k degradaci vegetace a navíc umožňoval udržovat hladinu rybníků stále na vysoké vodě - s tím je spojen zánik pravidelného letnění. Na Lednických rybnících jsou permanentní problémy s rekreačním využitím. Zámecký rybník je součástí lednického parku a prochází kolem něj okružní vycházková trasa k Minaretu. Na jv. břehu Mlýnského rybníka je zřízen rekreační areál s koupalištěm, restauračním zařízením a kempem. Zřizovatel by měl zodpovídat za dodržování ochranného režimu, který je ale občas nesvědomitými návštěvníky překračován. Nepovolené rekreační aktivity jsou ovšem provozovány i na Prostředním a Hlohoveckém rybníku (zatím bez většího negativního vlivu). V současnosti se daří postupně obnovit režim pravidelného částečného letnění rybníků a další snižování intenzity rybářského hospodaření. Z důvodu neekonomičnosti bylo v podstatě ukončeno čerpání závlahové vody. Značné problémy v mnoha ohledech působí šíření invazních druhů ryb, zejména karasa stříbřitého.

Rybníky v nivě Včelínku byly vybudovány na lichtenštejnském panství v 15. století. Pobřeží Hlohoveckého, Prostředního, Mlýnského potoka bylo na počátku 19. století parkově upraveno a dosázeno četnými exotickými dřevinami, na začátku 19. století byly v blízkosti rybníků vybudovány drobnější zámecké stavby (Hraniční zámeček, Rybniční zámeček, Apollonův chrám). Velmi členitý Zámecký rybník s několika ostrůvky pochází z 19. století a rozkládá se přímo v anglickém parku, navazujícím na zámek v Lednici. Park s rybníkem svými průhledy od zámku k Minaretu patří k největším atrakcím jedné z nejnavštěvovanějších kulturních památek na j. Moravě. Celý komplex je jedinečnou krajinářskou úpravou a spolu s dalšími architektonickými památkami Lednicko-valtického areálu je od roku 1997 památkou UNESCO.