Národní přírodní rezervace Lovoš

Nápadný kuželovitý vrch (570 m) s nasedajícím hřebenem 2,5 km SZ od Lovosic. NPR byla vyhlášena v roce 1948 na výměře 49,99 ha k ochraně teplomilných společenstev charakteru stepi, lesostepi a listnatého lesa, jejichž rozmístění určuje expozice svahů, stupeň zazemnění svahových sutí, jakož i reakce půd, vytvořených na odlišných typech neovulkanitů.

Souměrný kužel Velkého Lovoše o sklonu svahů 20-25° je budován čedičovou horninou olivinickým nefelinitem s vysokým obsahem vápenatých sloučenin. Hornina místy vystupuje na povrch skalkami s naznačenou sloupcovitou odlučností. Pod nimi jsou rozlehlá suťová pole, tvořená hranolovitými, gravitačně vytříděnými bloky a úlomky. Malý Lovoš (též Kibička) je v JZ-SV směru protažený hřeben asi o 90 m nižší než Velký Lovoš, na jehož kužel nasedá v mělkém sedle. Jím probíhá ostrá hranice mezi čedičem Lovoše a podstatně kyselejším sodalitickým trachytem Kibičky. Na jejím hřebeni vystupuje několik skupin kvádrovitých skalních bloků, pod nimi jsou vytvořeny sutě z velkých deskovitých úlomků.

Rozdílný geologický podklad podmiňuje rozmanitost složení vegetačního krytu, přičemž vegetace čedičového Lovoše je podstatně pestřejší. Význam mají hlavně společenstva skal a sutí, travnaté porosty stepního charakteru (J a JZ svah Lovoše bez paralely na Kibičce) a křovinaté plochy lesostepních formací, obklopující stepní lysinu a přecházející v listnatý les. Ten zaujímá asi 80 % výměry NPR. Zvlášť chráněné druhy rostlin v NPR reprezentují např. bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), třemdava bílá (Dictamnus albus), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum), kosatec bezlistý (Iris aphylla), kavyl Ivanův (Stipa joannis) aj.

Pozoruhodný zoologický význam mají jak teplomilné formace skalních stepí a lesostepí, tak i listnatý les S svahů. Z chráněných druhů obratlovců se zde vyskytuje např. zmije obecná (Vipera berus), strnad zahradní (Emberiza hortulana) či plch velký (Glis glis). Velmi významná a bohatá je fauna bezobratlých, vázaná především na prostředí skalních stepí, lesních okrajů a sutí, např. pavouk sklípkánek Atypus affinis, z motýlů okáč ovsový (Minois dryas), otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), otakárek fenyklový (Papilio machaon) a nesytka česká (Pennisetia bohemica), z brouků roháč obecný (Lucanus cervus) a nápadně zbarvený krajník pižmový (Calosoma sycophanta).

J až JZ svah Lovoše je, mimo stepní lysinu a její křovinatý lem, porostlý listnatým lesem s dubem, habrem a s množstvím křovin (líska, babyka, šipák, dřín aj.). Na Z svahu přistupuje lípa, javor mléč a klen. S svah Lovoše a téměř celou Kibičku kryje les, kde při převaze dubu a dříve jmenovaných dřevin přibývá břeku, břízy a místně i buku. Na světlých místech šipákové doubravy na Kibičce rostou úctyhodné stromovité exempláře dřínu obecného a endemického jeřábu českého. Silně problémový prvek byl vnesen někdejší výsadbou akátu v dolní části JV a V svahu Lovoše.

Lovoš je prvořadou krajinnou dominantou Lovosicka a vyhledávaným turistickým cílem (vede sem několik značených turistických cest a naučná stezka z Malých Žernosek). Z ploché střechy chaty je dokonalý kruhový rozhled. NPR je součástí soustavy Natura 2000. Předmětem ochrany ve stejnojmenné EVL jsou společenstva skal a sutí, travnatých stepí a lesostepí s teplomilnými druhy rostlin a živočichů.