Národní přírodní rezervace Mazák

Rezervace se nachází na západních svazích nejvyšší hory Moravskoslezských Beskyd – Lysé hory (1324 m n. m.). Území je chráněno od r. 1956, v roce 2000 byla rezervace zvětšena na současnou rozlohu 92,91 ha. Předmětem ochrany jsou přirozená lesní společenstva, která zde vytvářejí gradient od květnatých bučin v údolí Mazáku, přes smrkové bučiny v horní části úbočí, až po papratkovou smrčinu pod vrcholem Lysé hory.

Tato oblast se nachází ve středu nejmocnějšího vývoje vlastních godulských vrstev. Půdní povrch je rozbrázděn stržemi zdrojnic potoka Mazák ve tvaru V s vysokým spádem. Úžlabí jsou vyplněna skalními bloky a suťovými proudy, v zimě se zde tvoří ledopády. Velká část plochy svahu je překryta balvanitým pláštěm, místy jsou vyvinuta kamenná moře. Půdotvorné pochody daly na většině území vzniknout skeletovitým hnědým lesním půdám, ve výškách nad 900 m n. m. se vyvinuly mělké podzolové půdy. Nadmořská výška: 715 – 1 315 m

Převažují květnaté bučiny podsvazu Eu-Fagenion, kde hlavní dřevinou je buk lesní (Fagus sylvatica), příměs tvoří javor klen (Acer pseudoplatanus) a jedle bělokorá (Abies alba), která však v posledních letech rychle ustupuje. Součástí bylinného patra je kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), k. žláznatá (D. glandulosa), k. devítilistá (D. enneaphyllos), svízel vonný (Galium odoratum), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa), žindava evropská (Sanicula europaea), pryšec sladký (Euphorbia dulcis) a p. mandloňovitý (E. amygdaloides). Ve výškách nad 800 m n.m. se zvyšuje zastoupení smrku, který je ve výškách nad 1000 m již hlavní dřevinou a až k vrcholu je provázen jeřábem ptačím. Z genetického hlediska je zdejší populace původního horského ekotypu smrku velmi cenná. Tato společenstva jsou řazena k papratkovýn smrčinám asociace Athyrio alpestris – Piceetum. Dominantním druhem bylinného patra je papratka horská (Athyrium distentifolium), subdominanty tvoří třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), borůvka (Vaccinium myrtillus), šťavel kyselý (Oxalis acetosella) a kapraď rozložená (Dryopteris dilatata). Dalšími druhy podrostu jsou např. podbělice alpská (Homogyne alpina), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), čípek objímavý (Streptopus amplexifolius), mléčivec alpský (Cicerbita alpina), věsenka nachová (Prenanthes purpurea) a pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium).

Pro malou narušenost ekosystémů a přírodních procesů a těžkou přístupnost je toto území vyhledáváno mnoha druhy vzácných a ohrožených živočichů. Pravidelně jej navštěvuje rys ostrovid (Lynx lynx). Přítomnost mnoha souší a doupných stromů vytváří vhodné podmínky pro život ptáků hnízdících v dutinách. Pozorován byl například datel černý (Dryocopus martius), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopus leucotus), krutihlav obecný (Jynx torquilla) a vzácný puštík bělavý (Strix uralensis). V porostech hnízdí čáp černý (Ciconia nigra), jeřábek lesní (Bonasa bonasia)}. Vzácně bývá pozorován tetřev hlušec (Tetrao urogallus). Prameniště a pramenné stružky jsou vhodným prostředím pro rozmnožování mloka skvrnitého (Salamandra salamandra), skokana hnědého (Rana temporaria) a ropuchy obecné (Bufo bufo). Různověký les s množstvím trouchnivějícího dřeva je domovem velkého množství bezobratlých živočichů. Z brouků se jedná například o roháčka Ceruchus chrysomelinus nebo tesaříka Tragosoma depsarium, jehož životním prostředím jsou smrkové pralesy.

Nejvyšší polohy rezervace byly minulosti jen minimálně ovlivňovány těžbou. Samotný vrchol Lysé hory byl v minulosti odlesněný (odtud jeho jméno) a provozovala se zde tradiční pastva ovcí. Dnes je dominantou vrcholu přes 60 m vysoký vysílač radiokomunikací. Kromě toho je zde meteorologická stanice, stanice Horské služby a 3 chaty. Lysá hora je spolu s Radhoštěm nejnavštěvovanějším vrcholem Beskyd – vede sem 5 turistických značených stezek.

K návštěvě doporučujeme využít trasu naučné stezky Lysá hora, která začíná v obci Ostravice, po červené značce pokračuje na rozcestí Lukšinec (jeskyně „Ondrášovy díry“) a odtud po hranici NPR Mazák na vrchol. Zde se, při dobrém počasí, naskýtají jedinečné výhledy na celé Beskydy a pohoří na západním a středním Slovensku. Návrat z vrcholu stejnou cestou na Lukšinec a odsud po žluté značce okolo vodopádů Satiny a vyhlášené hospody U Veličků do Malenovic.