Národní přírodní rezervace Milešovka

Rezervace byla zřízena v roce 1951, její výměra činí 60,32 ha. Motivem ochrany jsou lesní ekosystémy na svazích hory, společenstva skal a sutí a další hodnoty a jevy, vyplývající z výjimečného postavení Milešovky mezi ostatními kopci Českého středohoří (nejvyšší hora-837 m n.m., značné převýšení proti okolí, zvláštnosti místního klimatu ap.).

Masiv Milešovky je budován sodalitickým trachytem šedé až zelenavě šedé barvy s vyrostlicemi alkalického živce, hauynu, sodalitu a amfibolu. Hornina místy vytváří mohutné sloupy, rozpadající se šikmo k podélné ose na desky. Při úpatí vystupují i čedičové horniny. Jižní polovinu kužele obepínají druhohorní slínovce a vápnité jílovce březenského souvrství. Hranici mezi nimi a vulkanitem kryjí většinou sutě. Severní polovina hory je kryta třetihorními jíly, tufy, svahovými hlínami a sutěmi. Při JZ úpatí je plynulost svahů o sklonu až 30° narušena kolmou stěnou Výřích skal. Na několika místech jsou pěkné ukázky ventarol.

Prakticky celé území pokrývají lesní porosty. Na světlejších místech nebo blízko skalních výchozů najdeme několik zvlášť chráněných druhů rostlin, např. kosatec bezlistý (Iris aphylla) nebo lilii zlatohlávek (Lilium martagon), na podvrcholových sutích kapradinku skalní (Woodsia ilvensis), na teráskách a římsách Výřích skal tařici skalní (Aurinia saxatilis) a mohutné vitální porosty medvědice léčivé (Arctostaphylos uva-ursi).

Fauna má výrazně lesní ráz se zastoupením podhorských a horských druhů. Průzkum obratlovců prokázal výskyt 94 taxonů. Lesním biotopům je přizpůsobeno na 90 %, skalním necelých 5 % druhů. Ze zoogeografického hlediska tvoří Milešovka "ostrov horského prostředí" v teplé oblasti Českého středohoří. Chybí výrazně teplomilné druhy obratlovců, s výjimkou Výřích skal absentují xerotermní druhy měkkýšů. Z významnějších chráněných druhů obratlovců se zde vyskytuje např. mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), výr velký (Bubo bubo), plšík lískový (Muscardinus avellanarius) a netopýr velký (Myotis myotis). Fauna bezobratlých je málo známá, významný je např. výskyt měkkýše vrásenky pomezní (Discus ruderatus) nebo lesního střevlíka Carabus irregularis.

Jižní svahy Milešovky porůstá les s dominantním zastoupením dubu a příměsí jasanu a lípy výmladkového původu. Strmé JV kamenité svahy kryje dubový porost a netvárná bříza; směrem do svahu nabývají dřeviny křovitého, zakrslého vzhledu. Prudké vysychavé JZ svahy porůstá dub zimní s příměsí břízy a jeřábu, směrem k Výřím skalám přechází porost v dřínovou doubravu až kamenitou lesostep. Zbytek území patří bučinám, na Z a S svazích jsou fragmenty kulturních smrčin. Téměř úplně odumřela vrcholová přirozená horská smrčina s vlajkovými formami stromů, kdysi jedinečná z hlediska celého Českého středohoří.

Milešovka je důležitým turistickým cílem a rozhledovým bodem. Na vrcholu jsou meteorologická observatoř AV ČR, pracující zde od r. 1905, různá telekomunikační zařízení a další objekty, jejichž provoz negativně ovlivňuje vrcholovou a podvrcholovou část území NPR. V územním systému ekologické stability zaujímá Milešovka postavení biocentra nadregionálního významu. Milešovka je jako stejnojmenná evropsky významná lokalita zařazena do soustavy Natura 2000 k ochraně lesních ekosystémů a společenstev skal a sutí.