Národní přírodní rezervace Mionší

Jedna z nejstarších a nejznámějších rezervací v Beskydech. Chráněna od r.1933, NPR o současné výměře 169,70 ha od roku 1954. Najdeme ji na hřebeni a přilehlých svazích Úplazu (949,6 m n. m.) a Velké Polany (893 m n. m.), cca 1 km východně od centra obce Horní Lomná. Jde o největší komplex přírodě blízkých jedlobukových porostů karpatského typu s javorem klenem (Acer pseudoplatanus) v České republice. Lesy jsou zpestřeny několika horskými loukami (polanami), pramenisky a v jihovýchodní části drobnými skalkami.

Severní část území je budována vlastními godulskými vrstvami flyše, menší jižní část vrstvami istebňanskými. Na všechny strany spadající prudké svahy jsou intenzivně fluviálně modelovány. V horních částech svahů se nacházejí kamenité sutě, níže pak svahoviny. Převládají hnědé lesní půdy se skeletem, v prameništích dochází k jejich oglejení. Nadmořská výška: 720 – 950 m.

Jádrem rezervace jsou porosty blízké svým druhovým složením a porostní výstavbou původním karpatským jedlobukovým pralesům. Charakter pralesa dotvářejí mohutná torza odumřelých stromů, zlomy a vývraty. Jedná se o květnaté bučiny asociace Dentario glandulosae – Fagetum, maloplošně suťové a roklinové lesy svazu asociace Lunario – Aceretum. Hlavními dřevinami jsou buk lesní (Fagus sylvatica) a jedle bělokorá (Abies alba). Hojný je též javor klen (Acer pseudoplatanus), často s typicky utvářenou šupinovitou borkou. Kolem vrcholu Úplaz (950 m) je přirozenou součástí porostu smrk ztepilý (Picea abies). V keřovém patře se uplatňuje lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), zimolez černý (Lonicera nigra), rybíz alpínský (Ribes alpinum)a srstka angrešt (Ribes uva-crispa).

V bylinném krytu ze vzácnějších druhů najdeme především prvky jedlobukových a suťových lesů jako jsou kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), udatna lesní (Aruncus vulgaris), sněženka podsněžník (Galanthus nivalis). Typickými karpatskými prvky jsou šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa), kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa) a krtičník žláznatý (Scrophularia scopolii) .

Na horských loukách (polanách) rostou zvláště chráněné druhy mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), vratička měsíční (Botrychium lunaria). Nápadným druhem je pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum).

NPR Mionší představuje jednu z nejvýznamnějších mykologických lokalit v ČR. Je typovou lokalitou vzácných chorošovitých hub ohňovce Pouzarova (Phellinus pouzarii) a outkovky beskydské (Antrodiella beschidica). 

Fauna je reprezentována především horskými druhy a je velmi zajímavá. Např. vzácný druh mola Scardia boletella se vyvíjí v trouchnivém dřevě buků a na nich rostoucích troudnatcích kopytovitých (Fomes fomentarius) – v ČR je znám pouze z Mionší a Novohradských hor. Žije zde neuvěřitelných 61 druhů měkkýšů. Např. vřetenatka hrubá (Laciniaria gulo), typický karpatský druh, zde dosahuje západní hranice rozšíření nebo modranka karpatská (Bielzia coerulans)

V NPR a jejím okolí zatím zjištěn trvalý nebo přechodný výskyt 110 druhů obratlovců - 5 druhů obojživelníků, mezi nimi i čolek horský (Triturus alpestris), 4 druhy plazů, 73 druhy ptáků, 28 druhů savců. Pralesovité porosty jsou hnízdištěm řady jinde vzácných druhů ptáků — datlík tříprstý (Picoides tridactylus), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopus leucotus), sýc rousný (Aegolius funereus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), čáp černý (Ciconia nigra), lejsek šedý (Muscicapa striata). Unikátní v rámci ČR je hnízdění puštíka bělavého (Strix uralensis). Mionší a okolí jsou jedním z posledních útočišť tetřeva hlušce (Tetrao urogallus). Díky zachovalosti prostředí, rozloze, klidu a blízkosti slovenských pohoří je NPR Mionší přitažlivé i pro velké šelmy, jako je rys ostrovid (Lynx lynx), medvěd hnědý (Ursus arctos) a vlk obecný (Canis lupus) – jejichž pobytové stopy jsou zde nalézány.

Lesy Mionší byly již od 17.století považovány za zvláštní lovecký revír - tzv.“komoru zvěře“. Proto zde nikdy nedošlo k intenzivním hospodářským zásahům. Jedinou výjimkou byla tzv. výběrná toulavá seč vybraných mohutných stromů (jedlí) a pak pastva a s ní spojený vznik horských luk – polan. Po zákazu pastvy v 19.století byly louky udržovány kosením. Od poloviny 20. století slouží území vědeckým účelům.

Vstup veřejnosti je odedávna silně omezen. V současné době je možné do území nahlédnout po trase naučné stezky, která je otevřena sezónně, od 1.6. do 15.9. Je koncipována jako okruh s 10 zastávkami (text česky a polsky), kde je možné se seznámit jak s přírodou, tak historií a osídlováním tohoto drsného kraje. Trasa stezky začíná na kraji obce Dolní Lomná, v místech, kde ústí dolina potoka Mionší (zastávka autobusu, parkoviště). Trasa je označena dřevěnými šipkami s emblémem tetřeva a má délku ca 7 km, převýšení přes 300 m. Prohlídka trvá min. 2 hodiny. K dispozici leták (česky, polsky, anglicky), na obecním úřadě v Dolní Lomné je možno pro skupinu objednat průvodce.