Národní přírodní rezervace Novodomské rašeliniště

Národní přírodní rezervace Novodomské rašeliniště byla vyhlášena v roce 1967 na celkové výměře 574, 80 hektarů, z toho 185,90 hektarů tvoří ochranné pásmo.
Rezervace se nachází na okrese Chomutov v Ústeckém kraji v oblasti náhorní paroviny Krušných hor v nadmořské výšce 810 – 830 metrů.

Předmětem ochrany je rozvodnicové vrchoviště s mohutnými podzemními prameny, které je tvořeno dvěma samostatnými rašeliništi – Načetínským a Jezerním, které jsou propojeny podmáčenou a rašelinnou smrčinou. Na tento biotop je vázána typická flóra a fauna.

Z hlediska geologie je území tvořeno horninami krušnohorského krystalinika, které náleží mezi tzv. šedé ruly (starší, proterozoikum) a červené ruly (mladší, svrchní proterozoikum až spodní paleozoikum). Šedé ruly jsou zastoupeny biotitickou pararulou, červené ruly pak dvojslídnou ortorulou. Rulové zvětraliny jsou překryty mohutnou vrstvou čtvrtohorních organických rašelinných sedimentů o mocnosti až 7 metrů.

Rezervace je charakteristická především rozsáhlými porosty borovice kleče, Pinus x pseudopumilio, jejich porosty si místy zachovávají přirozenou skladbu a značnou biodiverzitu. V podrostu se vyskytují typické rašelinné druhy, jako rojovník bahenní (Ledum palustre), bříza zakrslá (Betula nana), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris) a šicha černá (Empetrum nigrum). Na otevřenějších plochách tvoří rozsáhlé porosty suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum). V okrajových částech pak nalezneme mohutné exempláře břízy karpatské (Betula carpatica).
Na okrajích rezervace byl v minulosti vysázen nepůvodní a nežádoucí smrk pichlavý (Picea pungens).

Z hlediska zvířeny převažuje fauna horských lesů. Z nejvýznamnějších druhů zde nalezneme tetřívka obecného (Tetrao tetrix), sýce rousného (Aegolius funereus), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), motáka pilicha (Circus cyaneus), křivku obecnou (Loxia curvirostra) či výjimečně zde zastihneme jeřába popelavého (Grus grus). V minulosti se zde pravidelně vyskytoval i tetřev hlušec (Tetrao urogallus), jehož výskyt však již delší dobu nebyl potvrzen.
Velmi významná je fauna bezobratlých živočichů vázaných na rašelinné biotopy.

Mezi negativní zásahy, které nejvíce nežádoucím směrem ovlivnily vývoj rezervace, patří v minulosti prováděné odvodňování rašeliniště. A to jak v navazujícím území, tak v samotných klečových porostech. V okrajových částech jsou pak i porosty, na kterých je dodnes patrno imisní zatížení Krušných hor v 70. až 90. letech.

Národní přírodní rezervace Novodomské rašeliniště je součástí vyhlášené Ptačí oblasti Novodomské rašeliniště – Kovářská a navržené Evropsky významné lokality Novodomské rašeliniště – Polské rašeliniště.

Výzkum, který zde v současné době probíhá, je zaměřen především na předmět ochrany v ptačí oblasti - tetřívka obecného. Dále zde probíhá průzkum bezobratlých živočichů a vyšších rostlin.

Z hlediska managementu je plánováno přehrážkování stávajících odvodňovacích příkopů, které stále negativně ovlivňují rašeliniště, a dále odstranění nepůvodních druhů dřevin. S tímto již bylo na základě plánu péče započato. Územím nevede žádná turistická stezka, nicméně je plánováno osazení velkých informačních tabulí po obvodu rezervace, případně vybudování vyhlídkové věže.