Národní přírodní rezervace Novozámecký rybník

Národní přírodní rezervace Novozámecký rybník byla vyhlášena v roce 1933 na ploše 357,89 ha jako ornitologická rezervace, hnízdiště vodního ptactva s rákosinami a přilehlými loukami s rašelinnou květenou. Rezervace se rozkládá v mělké kotlině na soutoku Mlýnského a Bobřího potoka v nadmořské výšce 252 m n. m.

Rybník vznikl údajně kolem roku 1416 jako součást tzv. Holanských rybníků. Ještě na konci 18. stol. jeho rozloha činila 300 ha a hladina dosahovala až k silnici Jestřebí - Provodín. Podle historických záznamů došlo koncem 18. stol. a 19. stol. ke snižování vodní hladiny a radikálnímu zmenšení plochy. Zhruba od počátku 20. stol. se na rybníce hospodařilo extenzivním způsobem; od roku 1921 nebyl prakticky čištěn a docházelo k jeho zazemňování splaveninami. V roce 1995 byl rozsah vodní plochy zhruba 50 ha.

Rybník s okolními lučními porosty a rákosinami byl pro své ornitologické i botanické hodnoty vyhlášen v roce 1933 za chráněný. Unikátnost a význam tohoto území ještě umocnilo zapsání do Seznamu mezinárodně významných mokřadů Ramsarské úmluvy v roce 1991.Území NPR Novozámecký rybník dále patří celou svou plochou do rozsáhlejší Evropsky významné lokality Jestřebsko – Dokesko a Ptačí oblasti Českolipsko–dokeské pískovce a mokřady.

Lesní společenstva zaujímají nevýznamnou část plochy rezervace. Vzhledem k blízkosti vodního prostředí a vysoké hladině podzemní vody jsou zde zastoupeny pouze olšiny a porosty křovitých vrb. Na sušších místech jsou to borové porosty se smrkem ztepilým (Picea abies), břízou bělokorou (Betula pendula) nebo topolem osikou (Populus tremula).

Nelesní vegetace zahrnuje vodní společenstva s převažujícím stulíkem žlutým (Nuphar lutea) a leknínem bělostným (Nymphaea candida). K nejcennějším lokalitám patří plochy mokřadních luk, které se dochovaly zejména na okrajích rezervace. Na mokřadních loukách se vyskytuje mimo jiné i prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). Z Novozámeckého rybníka je uváděno téměř 50 vzácných a ohrožených druhů rostlin, z nichž šest patří podle Červeného seznamu mezi kriticky ohrožené - ostřice dvoudomá (Carex dioica), kapraď hřebenitá (Dryopteris cristata), hlízovec Loeselův (Liparis Loeselii), bahnička chudokvětá (Eleocharis quinqueflora), leknín bělostný (Nymphea candida) a vrba plazivá (Salix repens).

Území rezervace je z ornitologického hlediska nejvýznamnější lokalitou severních Čech. Bylo zde pozorováno více než 220 druhů ptáků, z nichž mnohé patří mezi ohrožené. Z těchto významných druhů můžeme jmenovat např. orla mořského (Halliaeetus albicilla), jeřába popelavého (Grus grus) nebo sýkořici vousatou (Panurus biarmicus).

Vodní plocha a přilehlé mokřadní louky jsou příznivým prostředím i pro řadu druhů obojživelníků. Mělké, periodicky zatopené plochy využívá kriticky ohrožený druh ropucha krátkonohá (Bufo calamita), rozsáhlejší vodní plochy zase blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus).

Během entomologického výzkumu bylo zaznamenáno až 800 druhů brouků, z nichž některé zde byly prokázány poprvé na území Čech. Vzácný je výskyt kriticky ohroženého střevlíka zlatitého (Carabus auratus) či svižníka polního (Cicindela campestris).