Národní přírodní rezervace Oblík

Dominantní vrch (509 m) okrsku Chožovské středohoří. NPR byla zřízena na ploše 20,50 ha v roce 1967 k ochraně cenných teplomilných společenstev na výhřevném geologickém podkladu zásadité povahy v nejsušší oblasti Čech, úzce závislých druhovým složením na expozici a morfologii svahů, nadmořské výšce a odlišnostech pedogenetických pochodů.

Oblík je výrazný suk ve tvaru komolého kužele, elipsovitě protaženého ve směru JZ-SV, budovaný nefelinickým bazanitem. Sousední vrchy Srdov a Brník jsou z olivinického nefelinitu. Všechny tři kopce prodělaly podobný geologický vývoj. Vznikly ve stejném období na stejné tektonické linii. Patří k nejtypičtějším představitelům tzv. lineárních erupcí v Českém středohoří. Mezi suky je zarovnaný povrch na křídových horninách (sedimenty březenského, teplického a jizerského souvrství). Charakteristickým rysem je vznik sesuvů. Nahromaděné zvětraliny neovulkanitů přitěžují rozbředající slínovce ve svažitých terénech. Ve vlhčích obdobích sesuvy oživují.

Oblík je modelovým územím pro studium skalní a stepní vegetace. Existují zde určité vegetační jednotky, lišící se od sebe např. průměrnou druhovou pestrostí. Diskutovanou otázkou je analogie společenstev svahových stepí Oblíku se zonálními stepními porosty. Byly zde např. rozlišeny a označeny typy stepí (kavylová luční step, květnatá kavylová step, pestrá luční step...). Dále bylo např. zmapováno rozšíření asociací Erysimo crepidifolii-Festucetum valesiacae a Carici humilis-Festucetum sulcatae a jejich souvislost s rozšířením křovin (kompaktnější porosty na několika místech při úpatí, výše po svahu vystupují v úžlabích s vyšší vlhkostí). Hojný je výskyt zvlášť chráněných druhů: hlaváček jarní (Adonis vernalis), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), kozinec bezlodyžný (Astragalus excapus), k. rakouský (A. austriacus), k. dánský (A. danicus), modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum), ovsíř stepní (Helictotrichon desertorum), kavyl Ivanův (Stipa joannis), k. sličný (S. pulcherrima), k. chlupatý (S. dasyphylla), k. tenkolistý (S.tirsa) atp.

Vertebratologický průzkum ověřil výskyt 81 druhu obratlovců, nejpočetnější jsou ptáci (66 druhů). Z chráněných druhů obratlovců se zde vyskytuje např. užovka hladká (Coronella austriaca), bělořit šedý (Oenanthe oenanthe) a dudek chocholatý (Upupa epops). Zcela výjimečná a neobyčejně bohatá je fauna bezobratlých, představovaná mnoha chráněnými a velmi vzácnými teplo- a suchomilnými druhy, např. pavoukem sklípkánkem Atypus muralis, z motýlů to jsou hnědásek černýšový (Melitaea aurelia) a přástevník mařinkový (Watsonarctia casta), z brouků chrobák vrubounovitý (Sisyphus schaefferi) a endemický střevlík Parazuphium chevrolatii rebli.

Na Oblíku roste les na S svahu. Téměř všechny dřeviny jsou křovitého vzrůstu, nad 5 m výšky vystupují ojediněle lípy, javory a jasany. V keřovém patře převládají líska, hlohy, jeřáb, kalina, skalník, dřín, svída, růže. Bohaté bylinné patro zdejšího lesa reprezentují bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kopytník evropský (Asarum europaeum), jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis), dymnivka dutá (Corydalis cava), violka srstnatá (Viola hirta), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), prvosenka jarní (Primula veris).

Pro hospodářské využití travních porostů byla typická pastva skotu a zejména ovcí. Dnes citelně chybí, byť se ji daří znovu postupně zavádět k omezení postupu vysokostébelnatých společenstev a křovin. Vrchol kopce je turisticky vyhledávaným rozhledovým bodem. Oblík spolu se sousedními vrchy Srdov a Brník je zařazen do soustavy Natura 2000 jako evropsky významná lokalita určená k ochraně stepních společenstev a k ochraně saranče Stenobothrus eurasius.