Národní přírodní rezervace Pochválovská stráň

Tento významný geomorfologický fenomén se nachází ve středních Čechách, severně od města Rakovník v blízkosti obcí Pochválov a Smilovice. Chráněné území o rozloze 24,3 ha bylo vyhlášeno 24. února 1989. Hlavním předmětem ochrany jsou přirozená společenstva slínovcových výchozů s výskytem medvědice lékařské a zimostrázku alpského, přirozené teplomilné křoviny, teplomilné doubravy a suťové lesy.
 
Území leží na severozápadním okraji křídové tabule Džbán. Zahrnuje strmý skalní opukový srub s přilehlými svahy a náhorní parovinou. Má protáhlý tvar převážně na svahu se severozápadní expozicí. Je dlouhé cca 1,8 km, v nejužším místě široké 85 m.
 
Nejcennější částí území jsou velmi strmé až kolmé opukové stěny, na jejichž horních hranách a teráskách se vyskytuje v polštářovitých koloniích medvědice lékařská (Arctostaphyllos uva-ursi). Původním vegetačním krytem byly nejspíše teplomilné (subxerofilní) doubravy, což v lesních lemech a světlinách dokládá výskyt omanu vrbolistého (Inula salicina), kakostu krvavého (Geranium sanquineum) či medovníku meduňkolistého (Melittis melissophyllum). V současnosti je plošina nad strmou stěnou odvápněná a porostlá kyselou doubravou s borovicí lesní (Pinus sylvestris), zimostrázkem alpským (Polygala chamaebuxus), borůvkou (Vaccinium myrtillus) a brusinkou (Vaccinium vitis-idaea). Na stěně, kde vystupují čerstvé polohy opuk, rostou trávníky, jejichž skladba je obdobou vegetace bílých strání a které na úpatí přecházejí v rozvolněné porosty s lískou obecnou (Corylus avellana), svídou krvavou (Cornus sanguinea) a lípou malolistou (Tilia cordata). Roste zde pěchava vápnomilná (Sesleria caerulea), hruštička menší (Pyrola minor), lněnka bavorská (Thesium bavarum) a trýzel vonný (Erysimum odoratum). V suťových lesích lze nalézt oměj pestrý (Aconitum variegatum), místy lýkovec jedovatý (Daphne mezerum) a orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), dále bělozářku větvitou (Anthericum ramosum) a dřín jarní (Cornus mas). V roce 2000 zde byl zjištěn kriticky ohrožený mech Seligeria campylopoda, rostoucí krom Džbánu ještě v Krkonoších a Hostýnských vrších.
 
Geologickým podkladem jsou bělohorské opuky spodního turonu s podložím měkkých glaukonitických slínů a pod nimi cenomanské pískovce, odkryté sesuvem ve střední části území. Starší permokarbonské vrstvy se v území viditelně neprojevují, jsou překryty půdními sesuvy a skalními osypy.
 
Geomorfologicky jde o území ležící na okraji jedné ze strukturních plošin, z nichž se skládá celá oblast Džbánu, a na svahu, který tuto plošinu omezuje od západu. Nejvýše položenou částí území je téměř horizontální okraj strukturní plošiny v úrovni 472–489 m n. m. , který je omezen ostrou morfologickou hranou – odlučnou linií sesuvů, pod níž je téměř svislá až přes 20 m vysoká stěna tvořená opukami. Úpatí této stěny je do různé výšky zakryto lemem mohutných sesuvů, jejichž čela jsou daleko pod spodní hranicí rezervace. Sesuvné pohyby jsou stále aktivní, o čemž svědčí nejen šavlovitý růst většiny stromů, ale i velmi četné stupňovitě pokleslé povrchy jednotlivých odtrhávajících se ker podél celé horní morfologické hrany a rozestupující se odlučné pukliny ve stěně pod ní. K sesouvání dochází po rozbředlých jílech v podloží opuk a proudy ujíždějícího materiálu vytvářejí velmi nerovný povrch s lokálními výškovými rozdíly několik metrů mezi hřbety a bázemi jednotlivých sesuvů.
 
Především v kamenitých osypech na úpatí skal žije bohatá malakofauna. Dominantním druhem je Helicodonta obvoluta, k dalším citlivým typicky lesním druhům patří Sphyradium doliolum, Aegopinella pura, Isognomostoma isognomostomos či Macrogastra plicatula. Opukové stěny hostí charakteristické společenstvo se závornatkami Laciniaria plicata a Clausilia dubia.
 
Území se nachází v krajině historického osídlení a jeho přístupnější partie byly dlouhodobě hospodářsky využívány. Velice pravděpodobné je hrabání steliva, pastva a těžba kamene. Stopy po prehistorickém osídlení jsou nedaleko při západní hranici rezervace. Nacházelo se zde slovanské hradiště Dřevíč s patrnými zbytky valů a základů staveb. Současné lesní porosty mají změněnou druhovou i prostorovou skladbu, byly založeny převážně uměle jako hospodářské lesy.
 
Do rezervace nevedou žádné turisticky značené cesty, a je proto veřejnosti nepřístupná. V blízkosti hranice se nachází lesní cesta z obce Pochválov, ze které je pěkný výhled do krajiny v okolí města Louny.