Národní přírodní rezervace Polabská černava

Národní přírodní rezervace Polabská černava je unikátní lokalitou společenstev vápnitých slatin (černav) - jejich zachování je zde i hlavním předmětem ochrany. Byla vyhlášena již v roce 1946 na rozloze 7,7 ha. Jedná se o rozsáhlé území na zbytku mohutného slatinného ložiska na západním okraji obce Mělnická Vrutice v údolní nivě Pšovky.

Reliéf území je velmi plochý - v západní části převládají slatiny a mokřadní louky, východní část je spíše lesnatá. Geologickým podkladem jsou křídové slíny a pískovce obohacené vápníkem, na ně nasedají další sedimenty, z nichž převládají zejména vápnité slatiny. Jde o prameništní rašeliniště zásobované vodou s vysokým obsahem vápenatých iontů a řadou minerálních částic. V současné době jsou tyto prameny z okolí rezervace používány jako zdroj pitné vody pro část Středočeského kraje.

Území černav (slatin) je natolik vzácné, že bylo zahrnuto do evropské sítě chráněných lokalit - NATURA 2000, konkrétně do Evropsky významné lokality Kokořínsko.
Hladina podzemní vody v průběhu roku výrazně kolísá - celé území je v současnosti ohroženo chronickým vysycháváním. Tento stav nastal zejména v důsledku čerpání pitné vody z podloží, kdy se hladina podzemní vody snížila o 20 - 50 cm.

Na slatiny na vyvýšeninách navazují bezkolencové louky a suché trávníky. V porostech dominuje bezkolenec modrý a další traviny jako metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa) nebo kostřava luční (Festuca pratensis). V nivě Pšovky se dále vyskytují kvalitní porosty pcháčových luk, které bývají vytlačovány rákosem obecným (Phragmites australis). Z důvodu zabránění expanze rákosu se dnes vybrané nejcennější lokality každoročně pravidelně kosí. Pravděpodobně nejzajímavější rostlinou je tu tučnice obecná (Pinguicula vulgaris). Tato drobná rostlina ve tvaru hvězdy je jedna z našich masožravých rostlin. Na svých listech má trávicí žlázky obsahující lepkavý sekret s trávicími enzymy, na který chytá drobný hmyz. Listy se po usednutí hmyzu na okrajích svinou a uvězní tak svoji oběť a následně začne vlastní trávení. Rostlina není konkurenčně silná (bývá vytlačována ostatními druhy), proto pro svůj růst potřebuje otevřené nebo narušené prostory - okraje malých tůněk, přirozené terénní deprese nebo okraje vodních příkopů. Na území rezervace rostou i další chráněné druhy rostlin jako např. vstavač vojenský (Orchis militaris), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) nebo kruštík bahenní (Epipactis palustris).

Mokřadní plochy v rezervaci hostí řadu významných a v mnoha případech i vzácných druhů živočichů. Typickými obyvateli podmáčených ploch jsou obojživelníci. Na území rezervace se můžete setkat s ropuchou obecnou (Bufo bufo), skokanem hnědým (Rana temporaria) a skokanem štíhlým (Rana dalmatina). Pro podporu výskytu obojživelníků jsou v chráněném území vytvářeny drobné tůňky.

V rezervaci byl v roce 2000 proveden průzkum výskytu motýlů. Byly zde nalezeny velmi vzácné druhy, které jsou zpravidla vázány na cenná mokřadní společenstva rostlin. Malý motýl drobník krvavcový (Stigmella sanguisorbae) má na Polabské černavě jediný doložený výskyt v celé České republice!

Přestože je rezervace poměrně malá, můžete zde pozorovat mnoho druhů ptáků. Rákosiny podél strouhy využívají k hnízdění rákosníci. Jsou to pěvci velikosti skřivana, které můžete vidět a slyšet, jak vrzavě zpívají na stéblech rákosu. Hnízdí zde 3 druhy - rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus), rákosník proužkovaný (Acrocephalus schoenobaeus) a rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris). Na strouhách je vzácně pozorována drobná kachna čírka modrá (Anas querquedula), která patří mezi silně ohrožené druhy.