Národní přírodní rezervace Polanská niva

Motivem ochrany jsou lužní lesy svazu Alnion incanae (asociace Pruno-Fraxinetum, Querco-Ulmetum) ovlivněné karpatskou květenou, společenstva vodních rostlin rybníků a starých ramen Odry. Území má výměru 122,3 ha. Leží v nadmořské výšce 218–220 m (dno Odry 213 m) v katastrálním území Polanka nad Odrou. Bylo vyhlášeno v roce 1969.

Báze je tvořena metamorfity spodnoproterozoického stáří a na ně nasedajícím paleozoikem (produktivní karbon). Tyto komplexy jsou překryty sedimenty miocenní karpatské předhlubně. Dvojí pleistocenní zalednění a období poté přineslo sedimenty glacilakustrinních písků a jílů, fluviální štěrky a písky, jež jsou překryty mladoholocenními povodňovými hlínami.

Téměř třetinu rezervace tvoří lužní lesy, ovlivněné výrazně karpatskou květenou. Základními dřevinami jsou jasan (Fraxinus excelsior), lípa malolistá (Tilia cordata) a dub letní (Quercus robur) s příměsí střemchy obecné (Prunus padus). Keřové patro je pestré. Nejhojnější jsou v něm brslen evropský (Euonymus europaeus) a střemcha obecná. Velmi bohaté bylinné patro je nejlépe zapojené v jarním aspektu s hojným výskytem sněženky předjarní (Galanthus nivalis) a česneku medvědího (Allium ursinum).

Na vodních plochách rybníků lemovaných rákosinami spatříme kotvici plovoucí (Trapa natans), nepukalku plovoucí (Salvinia natans), rdest světlý (Potamogeton lucens). Na letněných rybnících je hojný myší ocásek nejmenší (Myosurus minimus) vzácně nalezneme úpor kuřičkovitý (Elatine alsinastrum) a skřípinu kořenující (Scirpus radicans).

Složení fauny v rezervaci je velmi pestré. V periodických tůních žije vzácná žábronožka sněžní (Siphonophanes grubii). Průzkumy prokázaly široké zastoupení měkkýšů, brouků a jiných. bezobratlých.

Na rybnících se vyskytují velmi silné populace obojživelníků, zvláště skokan skřehotavý (Rana ridibunda), skokan zelený (Rana esculenta), kuňka ohnivá (Bombina bombina) a rosnička zelená (Hyla arborea). Z ptáků zde hnízdí například bukáček malý (Ixobrychus minutus), čírka modrá (Anas querquedula), hohol severní (Bucephala clangula), chřástal vodní (Rallus aquaticus), potápka malá (Podiceps ruficollis) a potápka roháč (Podiceps cristatus).

V rezervaci žijí rovněž vzácné a ohrožené druhy savců, například netopýr vodní (Myotis daubentoni), n. stromový (Nyctalus leisleri), n. parkový (Pipistrellus nathusii), hraboš mokřadní (Microtus agrestis), podél Odry migruje vydra říční (Lutra lutra) a bobr evropský (Castor fiber).

Rozloha lesů národní přírodní rezervace je 50 ha. Stromové patro je téměř stejnověké (cca 100 let) a do porostů nebylo v posledních desetiletích úmyslně zasahováno.

Rezervace je součástí nadregionálního biocentra Oderská niva a součástí Evropsky významné lokality a Ptačí oblasti Poodří. Současně se však nachází na okraji Ostravy – třetího největšího města v ČR, a je tedy vystavena značnému návštěvnickému tlaku.

Prvotním účelem rezervace je ochrana mimořádných přírodních hodnot a využívání území pro výzkum a vzdělávání.