Národní přírodní rezervace Pouzdřanská step – Kolby

Národní přírodní rezervace Pouzdřanská step – Kolby (vyhlášena 1956) je rozsáhlý komplex stepních svahů s přilehlými lesními porosty 1 km s. od železniční zastávky v Pouzdřanech. Hlavním důvodem ochrany jsou významné lokality stepní flóry a vegetace s navazujícím komplexem teplomilných doubrav a dubohabřin panonského typu.

Rezervace leží na v., j. a z. úbočí Pouzdřanského kopce a na části náhorní plošiny na jeho temeni. Horninové podloží tvoří paleogenní jílovce a pískovce flyšového pásma. V z. části území vystupují horniny pouzdřanské jednotky, ve v. části jednotky ždánické. Povrch je nesouvisle pokryt návějemi spraší a sprašových hlín. Bezvodá údolíčka jsou vyplněna deluviofluviálními hlinitopísčitými sedimenty. Nejrozšířenějším půdním typem v bezlesé části je pararendzina typická a kambická, v zalesněné části Kolb se vyskytuje akumulovaná forma hnědozemě typické a místně kambizem luvická.

Pouzdřanská step patří k nejproslulejším lokalitám stepní flóry na j. Moravě. Na j. svazích Strážné je velkoplošně vyvinuta kavylová step (svaz Festucion valesiacae) s dominantním kavylem sličným (Stipa pulcherrima), kostřavou walliskou (Festuca valesiaca) a smělkem štíhlým (Koeleria macrantha). Tuto vegetaci provází koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), k. luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), kosatec nízký (Iris pumila), violka obojetná (Viola ambigua), katrán tatarský (Crambe tataria), hadí mord rakouský (Scorzonera austriaca), sesel pestrý (Seseli varium), vlnice chlupatá (Oxytropis pilosa), kozinec rakouský (Astragalus austriacus), k. vičencovitý (Astragalus onobrychis) a k. bezlodyžný (Astragalus exscapus). V trávnících s dominantní ostřicí nízkou (Carex humilis) roste kavyl Ivanův (Stipa joannis), kručinkovec poléhavý (Corothamnus procumbens), sinokvět měkký (Jurinea mollis), oman mečolistý (Inula ensifolia), o. německý (Inula germanica), zlatovlásek obecný (Crinitina linosyris), pelyněk pontický (Artemisia pontica).. Na severních svazích jsou teplomilné trávníky svazu Cirsio-Brachypodion pinnati s válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum) a kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola), které doprovází hrachor panonský chlumní (Lathyrus lacteus), hadí mord španělský (Scorzonera hispanica), vítod větší (Polygala major), vstavač vojenský (Orchis militaris), sasanka lesní (Anemone sylvestris), hvězdnice chlumní (Aster amellus) aj. Na jednom místě se objevuje i vzácný panonský endemit pelyněk Pančičův (Artemisia pancicii). Typické jsou nízké porosty třešně křovité (Cerasus fruticosa), místy se vyskytuje i vzácný čilimník bílý (Chamaecytisus albus). Na úhorech se objevuje rohatec žlutý (Glaucium flavum), vrabečnice roční (Thymelaea passerina), zběhoveček trojklanný a hojník chlumní chocholatý (Hesiodia montana comosa). V lesních lemech (Geranion sanguinei) najdeme kakost krvavý (Geranium sanquineum), kosatec pestrý (Iris variegata), třemdavu bílou (Dictamnus albus) a sápu hlíznatou (Phlomis tuberosa). V lesním okraji se vyskytuje dub šípák (Quercus pubescens), místy klokoč zpeřený (Staphylea pinnata), kalina tušalaj (Viburnum lantana) . V lesních porostech se setkáváme s habrem, babykou, v podrostu s dymnivkou nízkou (Corydalis pumila), pupkovcem pomněnkovým (Omphalodes scorpioides), strdivkou jednokvětou (Melica uniflora), medovníkem velkokvětým (Melittis melissophyllum), lilií zlatohlávkem (Lilium martagon), kamejkou modronachovou (Lithospermum purpurocaeruleum) aj.

Velmi významná lokalita stepních druhů hmyzu. Byl zde zjištěn střevlík Carabus hungaricus, řada druhů majek (např. Meloe decorus, M. uralensis), krasec Sphenoptera antiqua, chrobák vrubounovitý (Sisyphus schaefferi), zlatohlávek chlupatý (Tropinota hirta), lesák Notolaemus unifasciatus, kudlanka nábožná (Mantis religiosa) aj., kobylka sága (Saga pedo) zde byla pozorována naposledy v roce 1974. Mezi motýly vyniká přástevník svízelový (Chelis maculosa), soumračník mochnový (Pyrgus serratulae), vřetenušky Zygaena laeta a Z. carniolica, okáč šedohnědý (Hyponephele lycaon), vlnočárník čilimníkový (Scotopteryx coarctaria), světlokřídlec šalvějový (Dyscia conspersaria) a hnědopáska panonská (Lygephila ludicra), jejichž housenky vesměs žijí na stepních druzích rostlin. Ornitologicky je nejzajímavější hnízdiště vlh pestrých (Merops apiaster) ve stěně starého hliníku a mezích oddělujících viniční terasy na okraji rezervace.

Hospodářské využívání, ohrožení, návrh péče o chráněné území
Svahy byly v minulosti zterasovány a byly na nich založeny kultury ovocných dřevin, révy a lékořice, jejichž zbytky se udržují až do současnosti. Na několika místech byly rozsáhlé kolonie divokých králíků, jejichž početnost kolísala v souvislosti s epidemiemi myxomatózy a v současnosti se zde již nevyskytují. Králíci sice silně poškozují stepní vegetaci okusem, ale na druhé straně zvyšují diverzitu stanovišť. V minulosti pravidelně, nyní občas bývá step vypálena. Ve stepní části bylo několik akátových hájků, které při rozrůstání potlačovaly stepní vegetaci, do kavylové stepi se místy šíří také třtina křovištní. Vážný problém způsobují i splachy živin z okolních zemědělských kultur, které se pravděpodobně podílely na ústupu řady druhů hmyzu (např. majkovitých brouků) v posledním období. V současné době byla většina porostů trnovníku akátu odstraněna a nahrazena výsadbami původních dubů. Provádí se zde občasná pastva a pravidelně se části rezervace kosí. Je snaha obnovit zde populaci králíka divokého.