Národní přírodní rezervace Pulčín – Hradisko

Největší skalní útvar v pískovcích moravské části Karpat, cca 1 km severně od obce Pulčín, chráněn od r. 1989. Je tvořeno drobnými i rozsáhlými skalními stěnami, bloky, kamenným mořem, sutěmi a dalšími pseudokrasovými jevy. Část lesních porostů má zachovánu přirozenou druhovou skladbu. Výměra: 72,73 ha .

Ojedinělý výchoz paleogenních hrubě zrnitých pískovců a slepenců soláňských vrstev, vypreparovaných kvartérní denudací. Vrcholová část Hradiska (773 m n. m.) je tvořena pískovcovou plošinou o délce 150 m a šířce 80 m. Ta je členěna puklinami, jejichž rozšiřováním vznikají protažené deprese, závrtové sníženiny a izolované skalní věže. Plošina je omezena mrazovými sruby a denudačními svahy. Nejnápadnější jsou dvě vypreparované, rovnoběžně k jihozápadu vybíhající lavice, tvořící až 20 m vysokou skalní stěnu. U paty jsou zakončeny výraznými skalami, známými jako Zkamenělý kostel a Ludmilina skála. Lavice vystupují v délce asi 250 m a asi uprostřed svahu Hradiska jsou ukončeny větší skalní skupinou Zámčisko. Vlastní vrchol Hradiska je obklopen věncem skal ve tvaru koruny. Bloky značných rozměrů se sunou svahem a vytvářejí nakupeniny, na trhlinách a puklinách s jeskyněmi. Níže po svazích jsou roztroušeny jednotlivé balvany značných rozměrů. Ve vodorovných vrstvách jsou vyvinuty jedinečné „suché kaňony“ (až 10 m hluboké pukliny). Převládají mezotrofní hnědé lesní půdy. Nadmořská výška: 510 – 773 m.

Zbytky květnatých bučin podsvazu Eu-Fagenion, s bukem lesním (Fagus sylvatica) a jedlí bělokorou (Abies alba), na skalách je původní výskyt borovice lesní (Pinus sylvestris) s jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia). Podrost tvoří kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), rozrazil horský (Veronica montana), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), věsenka nachová (Prenanthes purpurea) a svízel vonný (Galium odoratum). Na kyselejších stanovištích roste pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), vranec jedlový (Huperzia selago), plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum), osladič obecný (Polypodium vulgare). V uměle založených jehličnatých porostech převažuje smrk ztepilý (Picea abies). Lokalita je velmi cenná z hlediska výskytu skalních druhů mechorostů, lišejníků a řas.

Travinobylinná společenstva (bývalé pastviny) na úpatí skal mají povahu zarůstajících luk s výskytem řady teplomilných druhů rostlin. Roste tady např. pupava bezlodyžná (Carlina acaulis), jehlice trnitá (Ononis spinosa), jalovec obecný (Juniperus communis), smilka tuhá (Nardus stricta), vstavač mužský (Orchis mascula), kručinka barvířská (Genista tinctoria) a čičorka pestrá (Securigera varia). Okraje lesů zdobí porosty hasivky orličí (Pteridium aquilinum), která se šíří i na bývalé pastviny.

Výslunné skály, temné skalní pukliny, suché kaňony, jeskyně a zbytky starých porostů jsou domovem pestré mozaiky živočišných druhů. Zatímco plazi – ještěrka živorodá (Lacerta vivipara) či zmije obecná (Vipera berus) - preferují výslunná stanoviště, mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), ropucha obecná (Bufo bufo) či kuňky (Bombina sp.) dávají přednost vlhkým místům. Ve starých porostech hnízdí například datel černý (Dryocopus martius), krutihlav obecný (Jynx torquilla), jeřábek lesní (Bonasa bonasia) a lejsek malý (Ficedula parva). Jeskyně a skalní štěrbiny obývají vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), netopýr ušatý (Plecotus auritus), netopýr velký (Myotis myotis) a netopýr brvitý (Myotis emarginatus).

V minulosti bylo území velmi rozmanitě a poměrně intenzivně využíváno. V 15.století stál na Zámčisku skalní hrad Pulčín, z něho se dochovaly pouze ve skále vytesané schody a kapsy pro uložení trámoví.

Nejnápadnější jsou změny v lesních porostech ve prospěch smrkových monokultur anebo pastevectvím odlesněná skalní ostruha v jižní části. Velká krajinářská atraktivita území je důvodem značné návštěvnosti.

K návštěvě NPR doporučujeme jaro (květen) nebo podzim (září, říjen), kdy je na skalách nejkrásněji. Autem lze dojet do vesničky Pulčín a odsud po červené značce, okolo veřejného tábořiště loukami a pastvinami na rozcestí pod skalami. Po exponovaném chodníku (modrá značka) vystoupíme na vyhlídku Zámčisko, kde stával hrad Pulčín, a pak na vrchol Hradiska, kde se skrývá skalní město Izby. Po jeho prohlídce se vrátíme k Zámčisku a po červené značce sestoupíme po staré hradní cestě opět do údolí, na hranici NPR. Po pravé straně míjíme zbytky pastvin. Červená značka nás po pěšině s výhledy na Zámčisko dovede zpět na rozcestí pod skalami.