Národní přírodní rezervace Radostínské rašeliniště

NPR Radostínské rašeliniště leží asi 1 km severovýchodně od obce Radostín, v katastrálních územích Vojnův Městec a Radostín u Vojnova Městce, v nadmořské výšce 618–622 m. Rozkládá se na ploše 30,51 ha a ochranné pásmo činí dalších 35,08 ha. Jako chráněné území bylo vyhlášeno v roce 1987.

Na plochém rozvodí s bifurkací vod do řek Sázavy a Doubravy tu vzniklo rašeliniště typu přechodového vrchoviště s výskytem řady chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Na jeho dříve těžené části dochází k přirozené sekundární sukcesi rašeliništních společenstev

Podložím sníženiny v Dářské brázdě jsou vápnité glaukonické pískovce a slínovce křídového výběžku Dlouhé meze České křídové tabule, s kvartérními písčitými a jílovými překryvy. Rašeliniště typu přechodového vrchoviště vzniklo překrytím starších slatinných vrstev, vytvořených zarůstáním mělkého preboreálního jezera kyselou vrchovištní rašelinou rašeliníko-suchopýrovou s příměsí dřevin, vytvářenou za chladného a vlhkého klimatu atlantiku. Území je součástí druhého největšího rašelinného ložiska v oblasti Dářska „Březina“ s odhadovanou kubaturou 2,176 mil. m³ rašeliny na ploše 107 ha. Hloubka rašelinných vrstev v rezervaci dosahuje 326 cm.

Rostlinná společenstva na hlubokých rašelinách náleží ke svazu Sphagnion medii a primární klimaxovou vegetaci zde představuje asociace Vaccinio uliginosi-Pinetum s borovicí lesní (Pinus sylvestris) a jejími kříženci s borovicí blatkou (Pinus × digenea), přimíšeným smrkem ztepilým (Picea abies) a břízou pýřitou (Betula pubescens). V podrostu se nachází bohatá keříčková vegetace s borůvkou černou (Vaccinium myrtillus), brusinkou bažinnou (Vaccinium uliginosum), klikvou bahenní (Oxycoccus palustris), vřesem obecným (Caluna vulgaris) a trsy suchopýru pochvatého (Eriophorum vaginatum). Vzhledem k dřívější těžbě rašeliny je vedle primárních přírodních rašelinných společenstev vytvořena mozaika sekundárních vývojových stádií rašelinné vegetace. Přirozeně sukcesně zarůstající plochy po těžbě rašeliny jsou v závislosti na hladině podzemní vody rozrůzněny v mozaiku rašeliníkových (Sphagnum cuspidatum, S. recurvum aj.) a ostřicovo-rašeliníkových porostů v asociacích Eriophoro vaginati-Sphagnetum recurvi a vzácněji Andromedo polifoliae-Sphagnetum magellanici, na něž navazují společenstva svazu Caricion fuscae, přecházející na výše položených sušších okrajích v krátkostébelná společenstva svazu Violion caninae. U rybníka Malé Dářko se vyskytují pobřežní porosty vysokých ostřic a rákosin třídy Phragmito-Magnocaricetea, především společenstva svazu Caricion gracilis. Mimo již uvedené druhy zde rostou ostřice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), zábělník bahenní (Comarum palustre), tolije bahenní (Parnassia palustris), bazanovec kytkokvětý (Naumburgia thyrsiflora), všivec ladní (Pedicularis sylvatica), všivec bahenní (P. palustris), bublinatka menší (Utricularia minor), hvězdoš podzimní (Callitriche hermaphroditica), střípinka smáčknutá (Blysmus compressus), sitína kostrbatá (Juncus squarrosus) aj.

Na zachovaná společenstva rašelinišť je vázán výskyt řady bezobratlých. Celkem zde bylo zjištěno přes 500 druhů motýlů, mezi nimi tyrfobionti Athrips pruinosellus, Acronicta menyanthidis, Amphipoea lucens, tyrfofilní modrásek stříbroskvrnný (Vacciniina optilete), okáč stříbrooký (Coenonympha tullia), píďalky Eulithis testata, Arichanna melanaria, dále řada stenotopních druhů vlhkých luk a bažin např. Thumatha senex, Hypenodes humidalis, Mythimna straminea či vzácná píďalka Lampropteryx otregiata. V poslední době již nebyl ověřen dřívější početný výskyt žluťáska borůvkového (Colias palaeno). Území obývají mj. střevlíci Carabus linnei, C. auronitens, C. glabratus, Pterostichus burmeisteri, mravenci Formica picea a F. lugubris, pavouci Araniella opisthographa, Pirata piscatorius, P. uliginosus aj. Ojedinělý, dosud jen na čtyřech místech Moravy potvrzený, je výskyt vážky čárkované (Leucorrhinia dubia). Hojní jsou obojživelníci, zejména skokan hnědý (Rana temporaria), s. zelený (R. kl. esculenta), s. ostronosý (R. arvalis) a ropucha obecná (Bufo bufo), méně rozšířen je čolek horský (Triturus alpestris) a ojediněle i rosnička zelená (Hyla arborea). Běžnými druhy plazů jsou ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), dále slepýš křehký (Anguis fragilis) a méně častá je zmije obecná (Vipera berus). Početně zastoupení jsou ptáci. Hnízdí zde mj. datel černý (Dryocopus martius), puštík obecný (Strix aluco), bekasina otavní (Gallinago gallinago), linduška luční (Anthus pratensis), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), pěvuška modrá (Prunella modularis) a ťuhýk obecný (Lanius collurio). Až do 80. let 20. století byla v území stálá populace tetřívka obecného (Tetrao tetrix). Žijí zde rejsek obecný (Sorex araneus), rejsek malý (S. minutus), rejsec vodní (Neomys fodiens), hraboš mokřadní (Microtus agrestis), plšík lískový (Muscardinus avellanarius) a další druhy savců.

Lesní porosty na rašelinách jsou zahrnuty v kategorii lesa ochranného a jsou ponechávány bez zásahu do přirozeného vývoje. Sekundárně sukcesně zarůstající dříve těžené části rašeliniště jsou zařazeny do bezlesí a podle potřeby je zde plánována redukce nadměrného dřevinného náletu ohrožujícího populace chráněných druhů rostlin a živočichů. V zavodněných rašelinných sníženinách se dřevinná vegetace nemůže zdárně vyvíjet a vzniklé nárosty postupně odumírají. 

V okraji území byl ve středověku založen rybník Malé Dářko. Až do 1. světové války se v území těžila rašelina tzv. borkováním a vytěžené zavodněné plochy sekundárně opětovně překrývala rozplavená rašelina, na níž probíhala přirozená sukcese rašelinných společenstev. V současnosti dochází k porušování ochranných podmínek území nepovoleným vstupem a sběrem brusnic a vyskytlo se i drobné vyrýpání rašeliny a ukládání odpadků při silničce přetínající spodní část území. Mokřady s porosty vysokých ostřic v pobřežní zóně rybníka Malé Dářko jsou ponechávány bez zásahu a v ochranném pásmu je možné extenzivní hospodaření bez narušení vodního režimu a bez aplikace chemických přípravků a hnojiv. Rašeliniště je významným objektem vědeckého výzkumu a je zde založena síť testovacích ploch biomonitoringu chráněných území. Je součástí unikátního biocentra nadregionálního významu územního systému ekologické stability. Je zpřístupněno naučnou stezkou ochrany přírody Dářko.