Národní přírodní rezervace Razula

Nachází se nedaleko Velkých Karlovic, pod severními svahy Lemešné (950 m n. m.), v pramenném vějíři potoka Hanzlůvky. Rezervace byla vyhlášna v roce 1949 na rozloze 23,52 ha k ochraně původního jedlobukového porostu pralesovitého charakteru s příměsí smrku ztepilého (Picea abies) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus), typického pro pohoří Javorníky. Rezervace je charakteristická vysokým podílem odumřelého dřeva (souše, zlomy, vývraty).

NPR se nalézá v pásmu zlínských vrstev magurského flyše s převahou jílovců a polohami pískovců. Směrem k úpatí vzrůstá mocnost hlinitojílovitého eluvia. Strže ve tvaru V se prořezávají až do podloží především ve střední části a při východním okraji území. Hluboké hnědé lesní půdy. Nadmořská výška: 660 – 812 m

Převažuje květnatá bučina s kyčelnicí žláznatou (Dentario glandulosae-Fagetum). Hlavními dřevinami jsou buk lesní (Fagus sylvatica) a jedle bělokorá (Abies alba), přičemž nejstarší jedinci dosahují 300-350 let. Z ostatních dřevin má významnější podíl smrk ztepilý (Picea abies), jednotlivě se vyskytuje javor klen (Acer pseudoplatanus) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior).

Bylinné patro je tvořeno např. kyčelnicí žláznatou (Dentaria glandulosa), k. cibulkonosnou (D bulbifera) a k. devítilistou (D. enneaphyllos), zapalicí žluťuchovitou (Isopyrum thalictroides), šalvějí lepkavou (Salvia glutinosa). Území je významné také mykologicky. Ze zajímavějších vřeckovýtrusých hub se zde vyskytuje ucháč čepcovitý (Gyromitra infula), patyčka rosolovitá (Leotia lubrica), ze stopkovýtrusých např. bondarcevka horská (Bondarzewia montana) a dva druhy zařazené do Červené knihy SR a ČR: helmovka sazová (Hydropus atramentosus) a ryzec ostrý (Lactarius acris).

Ze zástupců fauny zde soustavněji byli studováni například střevlíkovití brouci. Mezi jejich typické představitele patří Pterostichus metallicus, P. foveolatus, P. unctulatus, Cychrus attenuatus, Trichotichnus laevicollis a Carabus auronitens. Na přírodě blízké lesní porosty jsou vázány ohrožené druhy ptactva, jako je strakapoud bělohřbetý (Dendrocopus leucotus), lejsek malý (Ficedula parva), čáp černý (Ciconia nigra) a sluka lesní (Scolopax rusticola). V rezervaci a jejím okolí je často zaznamenán pohyb medvěda hnědého (Ursus arctos).

Od 15. až do 18. století se porosty v Javorníkách využívaly k pastvě dobytka (ovce, kozy). Než byla postavena železnice (r. 1908), převládalo ve zdejších lesích tzv. toulavé hospodaření, poté bylo zavedeno holosečné hospodaření se zaměřením na pěstování smrku. Přesto se zde prales udržel. Od r.1927 se provádí převážně nahodilá těžba. V r. 1935 byl porost prohlášen za chráněný, nesmělo se zde těžit ani vyvážet padlé dříví. Rezervace pak byla oficiálně vyhlášena v roce 1949.

V NPR Razula se dlouhodobě sleduje dynamika přirozeného vývoje lesních porostů. První detailní zmapování bylo provedeno v roce 1972, opakované měření následovalo v roce 1995.

Rezervace není pro veřejnost zpřístupněna.
Do interiéru pralesa je však možné nahlédnout od odpočinkového altánu na severozápadním cípu NPR. Ten leží u značené cyklotrasy č. 6020/4 vedoucí z Velkých Karlovic – Léskového údolím Malá Hanzlůvka (zde velká tůň s obojživelníky) k NPR Razula a dál směrem do sedla pod Lemešnou a do údolí Podťaté, kde je řada zachovalých lidových staveb.