Národní přírodní rezervace Řežabinec a Řežabinecké tůně

Na území Národní přírodní rezervace Řežabinec a Řežabinecké tůně je na ploše 110,67 ha chráněn rozsáhlý komplex vodních, litorálních, bažinných a dalších mokřadních společenstev, vytvořených na ploše rybníka i v přilehlých tůních. Lokalita je rovněž významným hnízdištěm a tahovou zastávkou mnoha druhů vodních ptáků. Rezervace zde byla vyhlášena v roce 1949 a rozšířena v roce 1986. V roce 2004 zde byla ve stejných hranicích vyhlášena Ptačí oblast zařazená do evropské soustavy chráněných území NATURA 2000, v západní části je vymezena evropsky významná lokalita pro vzácný mech srpnatku fermežovou (Drepanocladus aduncus).

Rybník Řežabinec leží cca 7 km jihozápadně od Písku poblíž soutoku řek Otavy a Blanice. Vodní plocha je lemována širokým pásem litorálních porostů, které pokrývají okolo 15 % jeho plochy (v minulosti to bylo až okolo 40 %). Tyto porosty jsou tvořeny převážně rákosem obecným (Phragmites australis) a menšími plochami vysokých ostřic. Roste zde mimo jiné pryskyřník velký (Ranunculus lingua) a bazanovec kytkokvětý (Naumburgia thyrsiflora). V západní části rybníka se nachází přechodové rašeliniště s ostřicovomechovými společenstvy a výskytem ostřice plstnatoplodé (Carex lasiocarpa) a rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia). Okolí rybníka patří ke klimaticky nejsušším a nejteplejším oblastem jižních Čech. Součástí rezervace je i pahorek Pikárna s porosty xerotermní vegetace.

Rybník patří k nejvýznamnějším ornitologickým lokalitám v Čechách. Pravidelně zde hnízdí zvláště chráněné druhy jako bukáček malý (Ixobrychus minutus), chřástal malý (Porzana parva), chřástal kropenatý (Porzana porzana), slavík modráček (Luscinia svecica), sýkořice vousatá (Panurus biarmicus), rybák obecný (Sterna hirundo), cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides) nebo rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus). Na jarním a podzimním tahu se zde zastavují stovky vodních ptáků mnoha druhů. Zastihneme zde například moudivláčka lužního (Remiz pendulinus), potápku roháče (Podiceps cristatus), kormorána velkého (Phalacrocorax carbo), volavku bílou (Egretta alba), motáka pochopa (Circus aeruginosus) nebo husu velkou (Anser anser).

Zajímavá je i historie lokality. Již v paleolitu a mezolitu vzniklo na břehu mokřiny, která se zde zachovala jako zbytek třetihorního jezera, lidské sídliště. Blízkost řeky bohaté na ryby (řekou protahovalo množství lososů) a bažinatý terén, který přitahoval větší savce a ptáky, zajišťovaly tehdejším obyvatelům dostatek obživy. Při archeologickém výzkumu zde byly nalezeny mimo jiné zbytky pazourkové dílny, opracované čepele, rydla i suroviny sloužící k jejich výrobě.

Na místě zbytků jezera nechal okolo roku 1530 majitel zdejšího panství Kryštof ze Švamberka postavit rybník, na kterém probíhalo až do roku 1991 běžné hospodaření. Dnes je v majetku státu a ve správě Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Území rezervace je přístupné po veřejné cestě, která vede od nádraží v Ražicích podél trati k rybářské baště a podél východního břehu rybníka přes pahorek Pikárnu k rybniční hrázi. Na hrázi se napojuje na turistickou značku spojující Putim a Sudoměřské rybníky. Od rybářské bašty až k hrázi je cesta doplněna 8 informačními tabulemi, které zájemce seznamují s mnoha údaji o území rezervace i vlastním rybníku. Přehled o celém území získáte z dřevěné vyhlídkové věže, kterou zde vybudovalo Prácheňské muzeum v Písku.