Národní přírodní rezervace Sedlo

Národní přírodní rezervace byla zřízena v roce 1968, výměra činí 51,97 ha. Motivem ochrany je mohutný tefritový hřeben s příkrými svahy a mocnými sutěmi, stabilizovanými většinou přirozenými listnatými porosty, které jsou místy až pralesovitého charakteru. Skály, vysunuté k jihu porůstá vzácná teplomilná květena. Nejvyšší hora geomorfologického podcelku Verneřické středohoří (727 m), dominující Úštěcké kotlině.

Sedlo je vulkanický peň, budovaný sodalitickým tefritem tmavošedé barvy. Při S okraji NPR nasedá trachytoidní hornina, místně autometamorfně rozložená na pestře zbarvené sekundární produkty. Nápadné protažení vulkanického tělesa podél mohutné zlomové pukliny S-J směru zvětráváním ještě více vyniklo. Byl vytvořen ostrý, táhlý hřeben s bizarními skalkami, rozšířený v okolí vlastního vrcholu hory a na křížení zlomů. Neovulkanity Sedla prorazily svrchnokřídové usazeniny merboltického a březenského souvrství (vápnité jílovce, kaolinické pískovce), náchylné k sesouvání. Rozhraní obou souvrství tvoří nejspíše okraj odlučné plochy mnohých recentních proudových sesuvů v bezprostředním okolí.

Teplomilná společenstva skal s kontinentálními, až kontinentálně submediteránními prvky přecházejí v plášťová křovitá společenstva až v lesní porosty, které porůstají naprostou většinu území NPR. Vyskytuje se několik zvlášť chráněných druhů: tařice skalní (Aurinia saxatilis), hvězdnice alpská (Aster alpinus) - slabá populace na pokraji zániku, kosatec bezlistý (Iris aphylla), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), starší prameny uvádějí ještě okrotici dlouholistou (Cephalanthera longifolia) a o. červenou (Cephalanthera rubra).

Fauna NPR Sedlo má vyloženě lesní ráz se zastoupením několika horských druhů. Průzkumem byl zjištěn výskyt 69 druhů obratlovců. Z chráněných obratlovců se zde vyskytuje např. ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) a kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), z bezobratlých to jsou dosud hojní motýli batolec červený (Apatura ilia) a bělopásek topolový (Limenitis populi) a z brouků střevlík Leistus montanus kultianus, vázaný na volnou svahovou suť.

Lesní porosty jsou tvořeny teplomilnou doubravou (horní polovina Z svahu), dubohabrovou bučinou (dolní polovina Z svahu), bikovou bučinou (SZ svah), lipovou javořinou a bukojilmovou javořinou (S-SV svahy), případně mozaikami společenstev na J svahu (javorová bučina). Okrajem zasahuje do NPR kulturní smrčina na Z svahu.

Hospodaření v lese se omezuje na přírodě blízké způsoby, případně náhradu smrčin listnatými porosty. Hřeben Sedla je turisticky dostupný po značených trasách a má sezónně poměrně vysokou návštěvnost. Problémem jsou nepovolená táboření, včetně rozdělávání ohňů ve vrcholových partiích.