Národní přírodní rezervace Slanisko u Nesytu

Do rezervace náležejí louky a mokřiny na západním břehu rybníka Nesytu v Nesytské sníženině mezi železnicí, silnicí a potokem Včelínkem severně od železniční zastávky Sedlec u Mikulova, po obou stranách chodníku k obci. Motivem ochrany jsou pozůstatky slanomilné květeny a zvířeny včetně několika zvláště chráněných druhů. Chráněné území o rozloze 6,76 ha bylo vyhlášeno v roce 1961 a leží v katastrálním území Sedlec u Mikulova v nadmořské výšce 176 m.

Geologický podklad tvoří holocenní deluviální, deluviofluviální a fluviální písčitohlinité sedimenty, které jsou obohaceny o rozpustné minerální soli (sírany a chloridy) vyluhované z málo propustných neogenních jílů, které současně představují nepropustný podklad holocenních sedimentů.

V rezervaci jsou dosud zachovány zbytky mezických a vlhkých slaniskových trávníků svazu Scorzonero-Juncion gerardii, které náležejí k asociacím Scorzonero parviflorae-Juncetum gerardii a Loto-Potentilletum anserinae, a velmi maloplošně i zblochancová slaniska asociace Puccinellietum limosae ze svazu Puccinellion limosae. V uměle vyhrnuté rýze v západní části slaniska se koncem léta objevují malé plošky vegetace jednoletých slanomilných trav. Semena obou zúčastněných druhů, skrytěnky bodlinaté (Crypsis aculeata) a bahenky šášinovité (Heleochloa schoenoides), sem však byla přinesena odjinud. Převládající vegetační typ těchto rýh však představují kamyšníkové porosty asociace Bolboschoenetum maritimi ze svazu Scirpion maritimi. Největší část slaniska kryjí slabě zasolené sušší ovsíkové louky svazu Arrhenatherion elatioris. V některých částech převládá oman britský (Inula britannica). Nejvlhčí partie rezervace hostí porosty ostřice pobřežní asociace Caricetum ripariae ze svazu Caricion gracilis, které vlivem pravidelné seče převládly na místech dříve porostlých rákosinami asociace Phragmitetum communis s dominantním rákosem obecným (Phragmites australis). Pokud by některé části rezervace byly ponechány bez každoroční seče, lze předpokládat, že by se rákos znovu rychle rozšířil.

V rezervaci roste bezmála 284 druhů nebo poddruhů cévnatých rostlin, které zde byly zaznamenány v letech 1993–2004. Jedinou lokalitu v České republice zde má bařička přímořská (Triglochin maritima), nalezená zde v roce 2000. Její populace čítá pouhé tři jedince; nelze však vyloučit, že sem rostliny byly vysazeny. Ze zvláště chráněných druhů (celkem 15) je v rezervaci dále přítomen hadí mord maloúborný (Scorzonera parviflora), hvězdnice slanistá (Aster tripolium subsp. pannonicus), jitrocel přímořský (Plantago maritima subsp. ciliata), kavyl Ivanův (Stipa pennata), kuřinka obroubená (Spergularia maritima), k. solná (S. salina), ostřice žitná (Carex secalina), ožanka čpavá (Teucrium scordium), pampeliška besarabská (Taraxacum bessarabicum), prorostlík nejtenčí (Bupleurum tenuissimum), solenka Valerandova (Samolus valerandi) a sítina Gerardova (Juncus gerardii).

Prokázán je výskyt šesti kriticky ohrožených druhů motýlů, makadlovek Ilseopsis samadensis a I. salinella, obalečíků Phalonidia affinitana a P. vectisana, chobotníčka slaništního (Bucculatrix maritima) a pouzdrovníčka Coleophora halophilella. Jako na jedné z mála lokalit v České republice se zde také vyskytují další druhy halofilních živočichů, např. ploštička slanomilná (Henestaris halophilus), saranče Aiolopus thalassinus, jakož i střevlíci Acupalpus elegans, Dyschirius chalceus a D. salinus. Ze zdejších pavouků patří zora náramková (Zora armillata), běžník trávový (Heriaeus graminicola) a zápředník rybniční (Clubiona juvenis) mezi nejvzácnější druhy fauny českých zemí. Rezervace je také jediné místo v České republice, kde byl překvapivě nalezen slíďák slaništní (Pardosa maisa).

V minulosti území dnešní rezervace sloužilo jako pastvisko. Část byla před druhou světovou válkou dokonce rozorána, ale pole bylo jako neúrodné brzy ponecháno ladem.

Poznámka
Slanorožec rozprostřený (Salicornia prostrata) byl na slanisku naposledy pozorován v roce 1976, solnička rozprostřená (Suaeda prostrata) o 10 let později. Další fragmenty slanomilné vegetace lze nalézt na nedalekém fotbalovém hřišti na levém břehu Včelínku a u rybníka Výtopy poblíž východního břehu Nesytu. Stav slanomilné vegetace a populací jednotlivých druhů se pravidelně sleduje.