Národní přírodní rezervace Soos

Národní přírodní rezervace Soos se nachází ve vzdálenosti 5 km severovýchodním směrem od centra Františkových Lázní a 3,5 km jihovýchodně od Skalné. Rozkládá se na ploše 221 ha v nadmořské výšce 429 – 440 m na katastrálních územích obcí Vonšov (dle výnosu Nový Drahov), Dvorek a Nová Ves. Byla vyhlášena v roce 1964.

Soos je příkladem unikátní lokality evropského významu. Tvoří jej rozmanité biotopy s jejich přechodovými typy. Na území NPR jsou zastoupeny zejména rašeliniště a slatiniště s četnými vývěry minerálních vod a výrony plynného oxidu uhličitého (CO2), rozsáhlé vodní plochy a drobné potoky. V centrální části je pak význačné ložisko křemeliny, sycené minerálními solemi. Rostlinná společenstva představují pestrou směsici, vyskytující se na vrchovištích, přechodových rašeliništích, slatinách, slaných půdách i společenstva s přímým vlivem plynného CO2. Mimořádné přírodní hodnoty dosahuje i druhové zastoupení živočichů, zejména bezobratlých, obojživelníků a ptáků.

Cennými lokalitami prochází naučná stezka. Součástí prohlídky jsou v areálu zázemí naučné stezky i instalované expozice přírody současné i doby dávno minulé. Možná je i návštěva místní záchranné stanice pro hendikepované živočichy.

NPR Soos se nachází v centrální části Chebské pánve. Podloží je tvořeno krystalinikem a max. 180 metrů vysokou vrstvou sedimentů. Bezprostřední podloží organogenních sedimentů (humolitů) pak představuje materiál z blízkých kaolinických písků a jílů vildštejnského souvrství. V tomto geologickém podkladu byla vytvořena morfologicky členitá pánev, která se vyplnila vrstvou organogenních sedimentů holocenního stáří o mocnosti až 5 metrů. Jejich druhové složení je v Soosu velmi pestré. Pestrost je podmíněna rozmanitostí chemického složení vodního prostředí, ve kterém se sedimenty tvořily.

Převážně ve střední a jižní části NPR, v oblastech vod typu hydrouhličitano-sodného a tam, kde se projevuje míšení vod s nízkou mineralizací s vodami kyselek sírano-hydrouhličitano-chlorido-sodných s vysokou mineralizací, se vytvořily humolity slatinného typu. Při zamokřelých vývěrech kyselek sírano-hydrouhličitano-chloridových s vysokou mineralizací vzniklo hydrochemické prostředí vhodné pro tvorbu křemeliny. V některých oblastech se jak na křemelině, tak i ve slatině vytvořila příměs pyritu (většinou černého, vzácněji ve stříbřitých krystalcích milimetrových rozměrů) a vznikla tak slatina sirnoželezitá. Kromě pyritu na Soosu nacházíme vivianit, limonit, palliardit, dále minerály vzniklé odpařováním vody – síran sodný, uhličitan sodný, síran vápenatý, chlorid sodný a v místech křemeliny vystavené vzdušné oxidaci také síran železnatý, respektive síran železitý. Zvláště v době sucha tyto minerály vytvářejí rozsáhlé bílé výkvěty solí na plochách bez vegetace, která zde nemůže růst v důsledku velmi kyselého půdního a vodního prostředí působením kyseliny sírové.

Rozličné biotopy a jejich vzájemné prolínání vytvořily na území NPR Soos řadu unikátních rostlinných společenstev. Významná jsou zejména rostlinná společenstva rašelinišť, slatinišť a jejich přechodových typů. Ze vzácných druhů rostlin je přítomna bublinatka bledožlutá (Utricularia ochroleuca), bublinatka prostřední (Utricularia intermedia), jednokvítek velekvětý (Moneses uniflora), ostřice bažinná (Carex limosa), rdest alpský (Potamogeton alpinus), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), hadí mord maloúborný (Scorzonera parviflora), hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba), kuřinka solná (Spergularia salina), sivěnka přímořská (Glaux maritima) a další. Ze vzácných druhů hub zde nalezneme klouzek žlutavý (Suillus flavidus) a ouško citronové (Otidea concinna). 

Rozličná přírodní stanoviště, mozaikovitě se střídající v NPR Soos, jsou domovem značného množství chráněných živočichů. Z bezobratlých živočichů zde byli zjištěni např. motýli bělopásek topolový (Limenitis populi), otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) a otakárek fenyklový (Papilio machaon), perleťovec kopřivový (Brenthis ino), modrásek stříbroskvrnný (Vacciniina optilete), pavouk lovčík vodní (Dolomedes fimbriatus) či brouk tesařík obrovský (Cerambyx cerdo).

U obratlovců jsou významné zejména ptačí druhy: jeřáb popelavý (Grus grus), slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula), vodouš rudonohý (Tringa totanus), bekasina otavní (Gallinago gallinago) a moták pochop (Circus aeruginosus). Plazy a obojživelníky zastupuje ropucha obecná (Bufo bufo), vzácná ropucha krátkonohá (Bufo calamita), skokan zelený (Rana esculenta), běžnější skokan hnědý (Rana temporaria), čolek horský (Triturus alpestris), ještěrka obecná (Lacerta agilis) a ještěrka živorodá (Zootoca vivipara).