Národní přírodní rezervace Úhošť

Národní přírodní rezervace Úhošť byla vyhlášena v roce 1974 na celkové výměře 208, 30 hektarů. Z toho 93,73 hektarů tvoří ochranné pásmo.

Rezervace se nachází na okrese Chomutov v Ústeckém kraji v severovýchodní části Doupovských hor v nadmořské výšce 375 – 593 metrů.

Předmětem ochrany jsou lesostepní a stepní formace na svazích geomorfologicky nápadné tabulové hory Úhošť, s výskytem řady zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Rezervace je typickým představitelem biocenóz Doupovských hor.

Podloží tvoří horniny severovýchodního okraje třetihorního neovulkanického komplexu Doupovských hor oligocénního až miocénního stáří. Hora Úhošť je tvořena celkem pěti ukloněnými polohami příkrovů čedičových hornin (leucitit, bazanit, tefrit a čedič), které se střídají s měkčími polohami tufů a tufitů.

Svahy jsou pokryty čtvrtohorními kamenitohlinitými svahovými sedimenty a sutěmi. Místy jsou vytvořena souvislá suťová pole. Úhošť je geomorfologicky velmi nápadná rozlehlá tabulová hora, která byla ze všech stran oddělena od souvislých poloh příkrovů a tufů Doupovských hor erozí vodních toků: Ohře, Donínského potoka a Hradeckého potoka. Vlastní plošina má rozměry 1200 x 600 metrů. Jednotlivé svahy jsou téměř přesně orientovány podle světových stran a jsou stupňovité v důsledku rozdílné odolnosti vulkanických příkrovů a tufových poloh.

V národní přírodní rezervaci bylo průzkumy zjištěno 560 druhů cévnatých rostlin. K nejcennějším rostlinným formacím patří skalní stepi, travnaté porosty stepního charakteru a lesostepi. Nejcennější tyto lokality se nacházejí na východní, jižní a západní straně kopce a na hranách po obvodu. Severní část je lesnatější s menšími suťovými poli.
Mezi nejvýznamnější rostliny patří tařice skalní (Aurinia saxatilis), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), bělozářka větvitá (A. ramosum), hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis ssp.bohemica), kavyl olysalý (Stipa zalesskii), kavyl Ivanův (S. pennata), kavyl vláskovitý (S. capillata), kavyl Smirnovův (S. smirnovii), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), plamének přímý (Clematis recta) a medovník meduňkolistý (Melitis melissophyllum). Kavyl olysalý zde má své nejzápadnější naleziště.
Na části území se nacházejí různověké smíšené porosty, při severozápadním úpatí pak zbytky původních dubohabřin. Mezi skalními bloky převažuje borovice lesní. Na části území byla uměle vysazena nepůvodní borovice černá a místy vysázen smrk ztepilý.

Z hlediska zoologie se rovněž jedná o velmi významnou lokalitu. Z plazů se zde vyskytuje zmije obecná (Vipera berus), ještěrka obecná (Lacerta agilis) a j. živorodá (Zootoca vivipara) a užovka hladká (Coronella austriaca). Z ptáků je významný výskyt výra velkého (Bubo bubo), včelojeda lesního (Pernis apivorus), lelka lesního (Caprimulgus europaeus), pěnice vlašské (Sylvia nisoria), lejska malého (Ficedula parva) a strnada lučního (Emberiza calandra). Poměrně bohatý je i výskyt letounů, a to jak v lesních porostech, tak na zimovištích v prostorách bývalé vesnice. Velmi významný je i hojný výskyt některých vzácných druhů bezobratlých živočichů, např. xerotermní druh oblovky Cochlicopa lubricella a drobnička Pupilla triplicata.

NPR je součástí vyhlášené Ptačí oblasti Doupovské hory a navržené Evropsky významné lokality Doupovské hory. V současné době zde probíhá poměrně intenzivní výzkum obratlovců a bezobratlých.

Územím vede naučná stezka, která návštěvníky po okruhu provede těmi nejzajímavějšími lokalitami. Úhošť je i významným archeologickým nalezištěm. Bylo zde potvrzeno osídlení na sklonku doby bronzové a dále osídlení Kelty.
Na Úhošti byla i osada, která v 5O. letech zanikla.

Z programu PPK a rozpočtu města Kadaně jsou již několik let vynakládány poměrně rozsáhlé finanční prostředky na management této NPR, který je převážně zaměřen na sanaci křovin na zarůstajících stepních společenstvech a postupnou likvidaci borovice černé.