Národní přírodní rezervace Velká Pleš

Chráněné území bylo vyhlášeno v roce 1984 na ploše 95,7 ha a zahrnuje především svahy a vrcholy dvou výrazných kopců se skalními výchozy nad údolím řeky Berounky, Velké a Malé pleše, které dostaly svá jména díky nezalesněným vrcholům se skalnatými stepními a lesostepními plochami. Svahy končí strmě v korytě řeky v nadmořské výšce 244 m, zatímco vrchol Velké pleše dosahuje téměř 500 m n. m. Hlavním předmětem ochrany je přirozené bezlesí vrcholových partií, tzv. pleše, s mozaikou společenstev skalních spár, primitivních půd, xerofilních trávníků a teplomilných lemů, přecházejících do rozvolněné břekové a zakrslé bikové doubravy. Na svazích pak rostou suťové lesy, nebo habrové doubravy a lipové bučiny s jedlí. Pleše jsou místem výskytu řady reliktních druhů rostlin i živočichů, zvláště bezobratlých.
 
Rezervace zabírá část Vlastecké vrchoviny s izolovanými skalami a mrazovými sruby a pravý svah hlubokého údolí Berounky. Geologickým podkladem jsou především svrchnokambrické vulkanity křivoklátsko-rokycanského pásma, převážně andezity, v jižní části i ryolity, dacity a tufy. Nejsevernější část tvoří droby a břidlice neoproterozoika. Kvartérní pokryv hlinitých a hlinitokamenitých uloženin je zejména v severozápadní části území málo mocný, zdejší půdy jsou rankery.
 
Vegetaci ovlivňuje kombinace říčního a vrcholového fenoménu, následkem čehož zde dochází k výraznému zvratu výškových stupňů. Na svazích a na jejich úpatí se díky tomu vyvinuly suťové lesy a bučiny s výskytem podhorských a horských druhů, zatímco na vrcholech vznikly nezapojené xerofilní doubravy a travobylinná společenstva s extrazonálním výskytem druhů hojnějších v teplejší části středních a severních Čech. Tato místa jsou však značně negativně ovlivňována hojným výskytem mufloní zvěře, uchycují se zde nepůvodní „plevelné“ druhy, např. kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris). Přesto lze dobře odlišit společenstva skalních výchozů se vzácnou kapradinkou skalní (Woodsia ilvensis) a společenstva mělkých skeletovitých půd s kostřavou ovčí (Festuca ovina), chmerkem vytrvalým (Scleranthus perennis), jestřábníkem chlupáčkem (Hieracium pilosella) a dalšími. Na ochuzených místech přistupuje vřes obecný (Calluna vulgaris) a metlička křivolaká (Avenella flexuosa), kdežto na minerálně bohatších výchozech se vyskytuje kostřava sivá (Festuca pallens), mochna písečná (Potentilla arenaria) a další druhy, naznačující přechod ke společenstvům teplomilných trávníků s kostřavou walliskou (Festuca valesiaca) a válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum), které doprovází pryšec chvojka (Tithymalus cyparissias), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago) a rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum). Dřevinou těchto biotopů je nízký keř skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus). Na hlubších půdách pak navazují lesní lemy s kakostem krvavým (Geranium sanguineum) a jetelem alpínským (Trifolium alpestre). V těchto polohách již trvale rostou dřeviny, zejména odolné duby, tvořící řídce zapojené společenstvo břekové doubravy (Sorbo torminalis-Quercetum) či na chudších půdách zakrslé bikové doubravy (Luzulo albidae-Quercetum). Na svazích nad Berounkou se vyvinuly suťové lesy (Aceri-Carpinetum), přecházející do lipových bučin (Tilio cordatae-Fagetum), kde v bylinném patře roste kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a k. cibulkonosná (D. bulbifera). Na teplejších svazích pak nalézáme dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum). Cévnatých rostlin se v rezervaci vyskytuje na 340 druhů. Také mezi houbami se zde setkáme s vzácnými druhy, např. s nelupenatou dřevní houbou vidlenkou krémovou (Vararia cremeoavellanea).
 
Tato rezervace, zejména samotné pleše, je významnou lokalitou teplomilných bezobratlých živočichů. Z brouků zde žijí např. vzácní tesaříci Leioderus kollari či Phymatodes pusillus, krasec Coraebus undatus nebo kovařík Pseudanostirus globicollis. Na mateřídoušce vejčité byly zjištěny dva druhy reliktních nosatčíků, Apion oblivium a A. hoffmanni. Porosty sklaních stepí a lesostepí obývá reliktní zobonoska Coenorhinus interpunctatus, na lomikámen zrnatý je svým výskytem vázán nosateček Bagous diglyptus. Ze stepních bezkřídlých zde žije např. Trachyphloeus angustisetulus a z mandelinkovitých dřepčíků Asiorestia nigritula. Pouze na Velké Pleši a na Týřově žije v Čechách krasec Acmaeodera degener.  Nelze opomenout ani vzácné teplomilné pavouky – několik druhů skálovek, např. Gnaphosa lucifuga, sklípkánka hnědého (Atypus affinis), v hojném počtu zde za slunečných červnových dní pobíhají stepníci černonozí (Eresus sandaliatus). V suťovém lese žije chladnomilná pavučenka Gongylidiellum edentatum, chladnomilný sekáč Platybunus bucephalus a plošík Trogulus nepaeformis, dále významné druhy spíše montánních brouků, ze střevlíkovitých Pterostichus burmeisteri a Carabus irregularis, z fytofágních mandelinek Chrysolina rufa staphylaeoides, z čeledi Anthribidae Dissoleucas niveirostris a další, z nosatcovitých např. ve starém dřevě Phloeophagus thomsoni a z druhů dokládajících kontinuální trvání lesa Acalles hypocrita. Při průzkumu motýlů bylo zjištěno 65 druhů, z nichž 15 je hodnoceno jako v Čechách vzácných, např. bourovec zejkovaný (Phyllodesma tremulifolia) nebo píďalky Ecliptopera capitata, Petrophora chlorosata a Idaea deversaria. Jedním z častých druhů je přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria) a běloskvrnáč pampeliškový (Syntomis phegea). U řeky žije užovka podplamatá (Natrix tessellata) a skokan skřehotavý (Rana ridibunda), v celém území rezervace pak mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Skalní stepi a stepní trávníky jsou stanovištěm užovky hladké (Coronella austriaca). Z ptáků jsou hojní drobní pěvci (sýkory a lejsci), ale též druhy vázané na dutiny, např. holub doupňák (Columba oenas) a datel černý (Dryocopus martius), z ostatních např. sluka lesní (Scolopax risticola). Z drobných savců zde žije např. myška drobná (Micromys minutus).
 
Dlouhodobým problémem této rezervace je vysoká koncentrace zvěře, zejména mufloní, která brání přirozené obnově porostů. Proto je nutno cíleně obnovu podporovat, včetně doplňování původní jedle a výchovných zásahů do expanzivně se šířících jasanů. Rezervace není přístupná, nevede do ní žádná značená turistická stezka.