Národní přírodní rezervace Velké Jeřábí jezero

Národní přírodní rezervace Velké jeřábí jezero se rozkládá na ploše 29,9 ha v nadmořské výšce 921–938 m na katastrálním území obce Přebuz. Byla vyhlášena v roce 1933. Jedná se o typické horské rašeliniště (vrchoviště), částečně porostlé borovicí bažinnou a vtroušeným smrkem. Bezlesé plochy tvoří volné porosty rašeliníku s četnými tůňkami. Je to jedno z velmi cenných rašelinišť Krušných hor, nejen co do bohatosti rostlinných a živočišných druhů, ale i co do celkového stavu a ukázek všech vývojových fází vrchovištního rozvodnicového rašeliniště.

Rezervaci Velké jeřábí jezero tvoří vrchovištní rašeliniště rozvodnicového typu. Podloží budují středně zrnité muskoviticko-biotické žuly krušnohorského typu, ve východní části pak vystupuje biotitická žula. Tyto horniny jsou překryty zvětralinovým pláštěm charakteru žulového eluvia, proměnlivé mocnosti 1–2 metry. Samotné rašeliniště je tvořeno dvěma ložisky rašeliny. Severní zaujímá střední a severní část rezervace a překračuje hranice do SRN. Jižní ložisko je menší a bylo v minulosti narušeno těžbou. Celková výměra samotných rašelinných ploch je udávána cca 36 ha. Jejich mocnost se pohybuje mezi 170 cm.

U vodních ploch a v těsné blízkosti zarůstajících tůněk se vyskytují charakteristické druhy srpnatka splývavá (Drepanocladus fluitans) a rašeliník bodlavý (Sphagnum cuspidatum). Tyto mechorosty se rozrůstají v mohutné polštáře, zaplňující vodní prostor a později umožňující nástup další vývojové fázi rašeliniště, např. osidlování ostřicí bažinnou (Carex limosa). Podél břehů rašelinných jezírek se v podobě prstenců a ostrůvků objevuje hmyzožravá rostlina rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), rosnatka anglická (Drosera anglica) a kříženec rosnatka obvejčitá (Drosera × obovata). Pestrost společenstva na smaragdovém polštáři rašeliníku (Sphagnum sp.) zvýrazňují červené plody klikvy bahenní (Oxyccocus palustris) a růžovobílé květy kyhanky sivolisté (Andromeda polifolia). Místy je hojný výskyt játrovky svojnice nadmuté (Gymnocolea inflata). Na otevřené rašeliništní ploše, mezi keři borovice bažinné (Pinus x pseudopumilio) a na okrajích rašeliniště, se mezi rašeliníkem prostředním (Sphagnum magellanicum) a rašeliníkem nejměkčím (Sphagnum molluscum) setkáváme (s mimo již zmiňovanými druhy) se suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angustifolium) a ostřicí chudokvětou (Carex pauciflora). Při snížení vlhkosti (pokles hladiny spodní vody, odrůstání vrcholu bultu vlivu spodní vody) jsou bulty přerůstány ploníkem tuhým (Polytrichum strictum), dutohlávkami rodu Cladonia, vřesem obecným (Calluna vulgaris) a suchopýrem pochvatým (Eriophorum vaginatum).

Z větších savců je přítomen jelen lesní (Cervus elaphus), srnec obecný (Capreolus capreolus) a prase divoké (Sus scrofa). Z menších savců pak rejsek malý (Sorex minutus), rejsek obecný (Sorex araneus) a hraboš mokřadní (Microtus agrestis). Velké jeřábí jezero poskytuje díky vyššímu procentu zastoupení smrku (oproti blízké NPR Velký močál) poněkud příznivější hnízdní podmínky pro některé druhy ptáků (pěnkava, drozd, kos, čečetka), spatřit zde můžeme i datlíka tříprstého (Picoides tridactylus). Ze vzácných druhů byla v širší oblasti NPR Velký močál a NPR Velké jeřábí jezero zjištěna i významná populace tetřeva hlušce (Tetrao urogalus) a tetřívka obecného (Tetrao tetrix).