Národní přírodní rezervace Vyšenské kopce

Národní přírodní rezervace Vyšenské kopce byla vyhlášena již v roce 1951 na ploše 7 ha, v roce 1992 byla rezervace rozšířena na 55 ha. Lokalita se nalézá v jižní části CHKO Blanský les, asi 2,5 km severozápadně od Českého Krumlova. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 504 – 609 m n. m. Hlavním předmětem ochrany je druhově bohatý komplex lesních, křovinných a travino-bylinných společenstev vázaných na vápencové podloží s řadou vzácných a chráněných druhů rostlin, hub a živočichů.

V horninovém podloží Vyšenských kopců převládá krystalický vápenec, místy doprovázený erlány, amfibolity a pararulami. Klimaticky přísluší Vyšenské kopce do mírně vlhké a vlhké vrchovinné oblasti. Lokalita však leží v dešťovém stínu Šumavy a v závětří hory Kletě, tudíž jsou zde relativně vyšší teploty a menší množství srážek.

Z lesních stanovišť jsou nejvýznamnější prosvětlené porosty s převahou borovice lesní (Pinus sylvestris), které se vyskytují na vápencovém podkladě převážně jižních svahů. Na kyselém podloží se rozkládají bikové acidofilní bučiny a fragmenty acidofilních doubrav. Podél dvou vodních toků, které územím protékají, najdeme zbytky olšin s mozaikou mokřadních luk. Část území pokrývá dřevinná vegetace s charakterem vysokých křovin a nízkého výmladkového lesa s dominantní lískou obecnou (Corylus avellana) a bylinným podrostem typickým pro dubohabřiny. Ojediněle byl zaznamenán výskyt společenstva suťových lesů. Z významných druhů rostlin, vyskytujících se v lesních a keřových stanovištích, jmenujme např. okrotici červenou (Cephalanthera rubra), o. bílou (C. damasonium), kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens), lilii zlatohlavou (Lilium martagon), oměj různolistý (Aconitum variegatum). Křoviny s dominantní lískou obecnou jsou výjimečně bohaté na výskyt vzácných hub.

Z nelesní vegetace jsou na bazickém podkladu poměrně hojné širokolisté suché trávníky a na ně navazující mezofilní bylinné lemy. V nich roste např. sasanka lesní (Anemone sylvestris), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), hořec křížatý (Gentiana cruciata), záraza bílá (Orobanche alba), oman vrbolistý (Inula salicina) a další. Na skalnatých svazích je maloplošně zastoupena vápnomilná vegetace efemér a sukulentů a štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin.

Z živočichů se na lesních stanovištích vyskytuje např. okáč kluběnkový (Erebia aethiops), tesařík dazule (Acanthocinus aedilis), střevlík kožitý (Carabus coriaceus), žije zde ťuhýk obecný (Lanius collurio), plšík lískový (Muscardinus avellanarius) a jiní. Nelesní biotopy hostí bohatou faunu motýlů, v níž najdeme např. modráska vikvicového (Polyommatus coridon), m. hnědoskvrnného (P. daphnis), soumračníka západního (Pyrgus trebevicensis) nebo dlouhozobku zimolezovou (Hemaris fuciformis). Z brouků můžeme spatřit řadu druhů tesaříků, mandelinek a střevlíků. Významná je i fauna měkkýšů. Z obratlovců zde žije slepýš obecný (Anquis fragilis), vzácná užovka hladká (Coronella austriaca) a jiní. Naopak na vlhkých místech žije okáč rosičkový (Erebia medusa), dále ropucha obecná (Bufo bufo), rosnička zelená (Hyla arborea) a vydra říční (Lutra lutra).

Charakter Vyšenských kopců je dlouhodobě ovlivněn činností člověka. Důsledkem pastvy, která se zde prováděla patrně již v době bronzové, vznikla otevřená travinobylinná společenstva. V současné době se z důvodu udržení druhově bohatých nelesních formací v rezervaci pravidelně ručně nebo mechanizovaně kosí, vyřezává se nálet dřevin a na určitých místech je po padesátileté odmlce znovu prováděna pastva a to hlavně ovcí a koz.

Národní přírodní rezervací vede naučná stezka s patnácti zastaveními. Stezka měří 2,5 km, je určena pouze pro pěší a začíná před budovou Správy CHKO Blanský les ve Vyšném. Při procházce naučnou stezkou se návštěvníci dozvědí mnoho informací o přírodních poměrech, ale i o významu hospodaření v krajině. Součástí naučné stezky je kromě informačních cedulí také venkovní geologická expozice a botanická skalka s přehlídkou nejhojnějších rostlinných druhů Vyšenských kopců.