Národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy

Největší rezervace Moravského krasu o výměře 556,5 ha zaujímá svahy Punkevního údolí, Suchého a Pustého žlebu a části navazujících plošin. Byla vyhlášena v roce 1997.

Geologický podklad tvoří devonské vápence, v západní části pak vyvřeliny brněnského masivu. V rezervaci je bohatě zastoupena široká škála povrchových a podzemních krasových jevů, jako jsou ponory a vývěry, závrty a škrapová pole a samozřejmě jeskyně s množstvím typů sedimentárních výplní. V řadě jeskyní byly učiněny paleontologické nálezy kvartérní fauny (jeskynní medvědi, bobři aj.). V rezervaci se nachází umělý vchod do nejdelšího jeskynního systému na území České republiky – Amatérské jeskyně. Centrálním bodem je 188 m (138,5 m po hladinu Spodního jezírka) hluboká propast Macocha. Z povrchových krasových jevů je třeba zmínit i trosky jeskyní Čertovu branku v Pustém a Čertův most v Suchém žlebu.

Rezervace představuje klasické lesní území podhorského rázu s velmi silným karpatským vlivem. Charakteristická je vegetační inverze. Pro stinné suťové svahy jsou typické porosty s javorem klenem (Acer pseudoplatanus), přirozeně zde rostoucím smrkem ztepilým (Picea abies) a jedlí bělokorou (Abies alba), tisem červeným (Taxus baccata) a celou řadou vzácných chráněných druhů jako měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), ploštičník evropský (Cimicifuga europaea), jelení jazyk celolistý (Phyllitis scolopendrium). Roste zde i kruhatka Matthiolova (Cortusa matthioli), která v endemickém poddruhu kruhatka Matthiolova moravská (Cortusa matthioli subsp. moravica) roste v propasti Macocha na svém jediném nalezišti v České republice. Je považována za glaciální relikt. Xerotermní společenstva s jeřábem mukem (Sorbus aria), dubem žlutavým (Quercus dalechampii), dřišťálem obecným (Berberis vulgaris), prvosenkou jarní (Primula veris), kavylem Ivanovým (Stipa pennata) aj. rostou na osluněných skalních hranách žlebů. Na krasových plošinách převažují bučiny, v jejichž podrostu vzácně rostou např. okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens) a střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus). Na vápencových skalách a sutích je zastoupeno primární bezlesí. Ze vzácnějších rostlin se zde vyskytují lomikámen vždyživý (Saxifraga paniculata), dvojštítek hladkoplodý proměnlivý (Biscutella laevigata subsp. varia), sleziník zelený (Asplenium viride), tařice skalní Arduinova (Aurinia saxatilis subsp. arduini) aj. Inverznímu charakteru území odpovídá i fauna. Dna žlebů obývá např. motýl píďalka šťavelová (Entephria infidaria) a píďalka kuřičková (Perizoma taeniatum), xerotermní lokality modrásek černoskvrnný. Výzkum motýlů zde prokázal 1115 druhů, což představuje 33 % druhů známých z České republiky. Na dně propasti Macocha byl zjištěn endemický červ Bythonomus absoloni. Z ptáků lze na březích Punkvy zastihnout konipasa horského (Motacilla cinerea), skorce vodního (Cinclus cinclus) a vzácně i ledňáčka říčního (Alcedo atthis). Významnou skupinou chráněných druhů živočichů jsou netopýři. V jeskyních zimuje vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), nejhojnější je netopýr velký (Myotis myotis) a poměrně početným druhem je i netopýr černý (Barbastella barbastellus). Netopýra velkouchého (Myotis bechsteinii) často zastihneme v pozdním létu a na začátku podzimu u Kateřinské jeskyně.

Nejvýznačnější památkou rezervace je zřícenina hradu Blansek. Výjimečnou památku obranné středověké architektury představují dnes již téměř neznatelné trosky jeskynního hradu v Rytířské jeskyni.

K hlavním faktorům, které v dnešní době území rezervace ovlivňují, patří intenzivní turistika a cestovní ruch. Přetížení jak vlastních jeskyní, tak i jejich okolí si vynutilo přijetí některých regulačních opatření. Patří sem vyloučení motorové dopravy z kaňonů Pustého a Suchého žlebu spolu se zavedením organizované dopravy turistů k Punkevním jeskyním a stanovení limitů návštěvnosti veřejnosti přístupných jeskyní Punkevních a Kateřinské. Atraktivní lokality zpřístupňuje naučná stezka „Macocha“.