Chráněná krajinná oblast Český ráj

Kulturně historické zvláštnosti

První rozhodující ovlivnění přírody zahájil příchod zemědělců, kteří začali odlesňovat krajinu. Lidé pronikli do Českého ráje proti toku Jizery již v 5. tisíciletí př.n.l. a postupovali podél Libuňky až na Hruboskalsko. S odlesňováním okolí neolitických sídlišť vznikala kulturní step (např. území Hrada na Mužském - sídelní středisko pozdní doby kamenné).

Ve 12. století př.n.l. byl Český ráj osídlován lidem popelnicových polí se vznikem osad i v pískovcových oblastech. V 6. století n.l. osídlují většinu území (kromě hustých lesů) Slované. Odlesňování prohloubila středověká kolonizace, která přinesla vedle výstavby hradů též zúrodňování zamokřených území. Ve 13. století byla založena první města - Turnov, Mnichovo Hradiště, Sobotka. Později byly na tocích budovány vodní mlýny a došlo k rozvoji rybníkářství. Od počátku 17. století bylo zahájeno řízené lesní hospodářství s umělou obnovou, budováním cestní sítě, bažantnic a obor a také se změnou druhové skladby lesů směrem ke stále většímu zavádění smrkových a borových monokultur. V průběhu 18. a 19. století dotvářel krajinný ráz významným způsobem rozvoj lidové architektury včetně nejrůznějších, většinou menších, ale velice významných památek duchovní povahy v podobě kapliček, božích muk, plastik. Většina z nich z krajiny následně postupně zmizela z nejrůznějších důvodů, čímž došlo k velkému ochuzení a oslabení kulturního bohatství chráněné oblasti a celého našeho kraje. K nejlépe zachovalým památkám tohoto druhu patří kulturní památka Vesec, Dlaskův nebo Kopicův statek.

I přes rozmach průmyslu v 19. století si Český ráj zachoval ráz zemědělského kraje s rozšiřováním meliorací a orné půdy na úkor luk. V tomto století se začala rozvíjet také turistika.

Podstatné změny krajiny přineslo 20. století s rozvojem společnosti a zásadní změnou životního stylu. Proběhly pozemkové reformy, plošné odvodňování, regulace přirozených toků, další přeměna luk na ornou půdu, scelování polí v 50. letech, následná intenzifikace živočišné výroby a přeměna původních luk na kulturní. Tvář venkova výrazně změnila netradiční a chaotická individuální zástavba.

S útlumem zemědělské výroby po roce 1990 došlo k ústupu hospodaření na méně významných plochách, k jejich postupné degradaci a mnohdy zalesňování jejich majiteli. V rámci programu „Péče o krajinu“ zajišťuje Správa chráněné oblasti obhospodařování některých vybraných ploch. Podobně je věnována stále větší péče obnově původní dřevinné skladby lesů s cílem omezit podíl smrku a borovice v nich. Roste intenzita rekreačního využití území. Vedle pěší turistiky, horolezectví a orientačního běhu zvyšuje zátěž území dnes především cykloturistika, a to nejvíce ve skalních městech.